Tradičnímu trhu kraluje neochucený eidam v různých variantách

Mezi nejsilnější kanály v kategorii sýrů se podle dat agentury Nielsen za červenec 2010 až červen 2011 řadí hypermarkety a diskonty s téměř shodným objemovým podílem v MAT – u prvně jmenovaného dosahuje 40 %, u druhého 39 %, přičemž se pozice diskontů meziročně významně posiluje, a to díky 20% růstu v objemu. Své pevné místo má však v této kategorii i tradiční trh, na nějž ovšem zákazníci kladou poněkud jiné požadavky než na trh moderní.

Zákazníci tradičních prodejen jsou konzervativní

Je logické, že malá pultová prodejna či samoobsluha s omezeným chladicím prostorem nemůže v kategorii sýrů nabízet totéž co velkoplošné formáty, proto je důležité, aby svým zákazníkům představila především takové oložky, které pokládají za stěžejní. „Rozdíl mezi zákazníky takzvaného nezávislého trhu a řetězců se projevuje hlavně v potřebě sor timentní šíře a v cenovém limitu. Zákazník zvyklý chodit do malé samoobsluhy je jaksi ,vychován‘ nacházet v ní – především z důvodu místa – stejný a omezený sortiment, je s tímto parametrem dopředu srozuměn a nic jiného nevyžaduje,“ tvrdí Karel Quast, jednatel společnosti Astrom, a Eva Chudá Zientková, key account manažerka prodeje sýrů společnosti Zedníček,s ním souhlasí: „Tradiční trh je konzervativnější než nadnárodní řetězce. Zákazníci zde preferují především cenu a vyhledávají základní druhy sýrů – eidam, sýr ementálského typu, nivu,“ říká a Dana Černá, brand manažerka společnosti Moravia Lacto, dodává, že díky tomu na nezávislém trhu nedochází k větším výkyvům prodejů, a to zvláště u přírodních sýrů, protože ty pro jeho zákazníky představují jedny ze základních výrobků. „Lidé, kteří v tomto typu prodejen nakupují, přitom dávají přednost neochuceným eidamům, ať už se jedná o eidam třicetiprocentní, čtyřicetipětiprocentní nebo uzený. Tím se tato část trhu také liší od velkých řetězců, jejichž zákazníci mají zájem i o ochucené variace eidamů, k jakým patří například naše značka Excelent 45procentní v pěti příchutích, či o speciality, které v naší nabídce zastupuje Montana 45procentní, jemný ementál či Horácký sýr 30procentní s tvorbou ok.“

Důležitý je osobní přístup a menší balení

Také Martin Kincl, marketingový ředitel společnosti Alimpex Food, je s tím, jak se sýry na tradičním trhu prodávají, v podstatě spokojen – jeho odlišnost od moderního trhu vidí především ve větší citlivosti zákazníků na cenu a větší preferenci českých výrobků a známých tradičních značek. „Velmi silnou skupinou jsou zde tavené a plátkové tvrdé sýry prodávané z regálů. Obtížněji prodejné jsou kromě eidamů a nivy sýry v obslužných pultech a lahůdkách, ale i zde se postupně někteří prodejci snaží profilovat a nabízet i jiné značky sýrů a konkurovat zajímavými produkty i obchodním řetězcům. Je velice pozitivní, že někteří z těchto obchodníků už pochopili, že svou péčí a osobním přístupem jsou schopni obslužné pulty ošetřit lépe než některé řetězce. Zákazník to dokáže ocenit a neposuzuje pak takového prodejce jen cenovým pohledem. Tyto obchodníky se snažíme podporovat ochutnávkami a poskytujeme jim i možnost získat další informační materiál, aby jejich zákazníci dostali o sýrech co nejvíce informací, zejména pak o těch prodávaných z obslužných pultů,“ říká Martin Kincl, který zároveň upozorňuje, že u tradičních prodejen hrají kvůli menší frekvenci zákazníků důležitou roli také vhodná balení sýrů. Společnost Alimpex Food proto letos přišla na trh se sýrem s modrou plísní Silver v bloku o hmotnosti 1 kg a dále tradičním obchodníkům nabízí i jednokilogramová balení plátkovaných sýrů Edamer 40%, Gouda 48% nebo Maasdamer 45%, jejichž předností je to, že jsou krájeny laserem. „Plátky se proto nelepí a mohou být rozvažovány i v prodejnách, kde je s krájením tvrdých sýrů problém,“ vysvětluje. Jako uspokojivý vidí prodej sýrů v prodejnách tradičního trhu také Dana Černá, zvláště když bere v úvahu, že možnosti nabídky a prezentace sýrů u menších nezávislých prodejců hodně ovlivňuje velikost plochy, kterou pro ni mohou uvolnit. „Nesetkáváme se ale s reklamacemi, které by způsobila třeba špatná teplota skladování, takže lze říci, že zacházení se sýry je zde na dobré úrovni,“ říká a přidává radu – prezentaci sýrů v malých prodejnách by šlo ještě zlepšit například vystavením výkroje zároveň s plátky nebo důraznější propagací původu daného sýra. Rovněž podle Magdaleny Šodorové aktuální situace ve vystavení kategorie sýrů v prodejnách nezávislého trhu ukazuje jasný zájem  obchodníků o jejich správnou prezentaci, i když mnozí z nich pořád ještě chybují. „Stále častěji dochází k přestavbám chlazených regálů podle běžných standardů – to znamená oddělení jednotlivých kategorií a subkategorií, vertikální vystavení produktů v blocích tam, kde to prostor prodejny umožňuje a podobně. Přesto jsou stále na českém trhu prodejny,kde se zákazník musí cítit před chlazeným regálem lehce ztracený – najde v něm smíchané kategorie, horizontální vystavení na ploše několika metrů, které ho nutí ke zmatenému přecházení tam a zpět, i další chyby, například zboží, které zde obchodník chladí zcela zbytečně, neboť jej lze vystavit ve standardním regále,“ upozorňuje a dodává, že takovýmto prodejnám nabízí obchodní zástupci společnost Bel Sýry Česko pomoc při přestavbě regálu. Velmi často přitom na takovýchto projektech spolupracují i s dalšími dodavateli chlazených produktů, tedy například jogurtů, tuků a dalších, aby řešení regálu bylo kompletní. Eva  Chudá Zientková pak už jen podotýká, že vždy záleží na konkrétním obchodníkovi. „I na tradičním trhu se najdou zákazníci, kteří mají chuť experimentovat a vyhledávat nové položky k prodeji. Jako příklad mohu uvést náš nový sýr Dobroděj, který jsme právě začali nabízet i tradičnímu trhu a u mnoha z jeho obchodníků už našel své místo.“

Zdroj: Zboží & Prodej, září 2011