Průměrná doba nákupu potravin se zkracuje
Průměrný nákup potravin českého spotřebitele je co do počtu položek větší než v minulosti. Lidé zároveň podle českých obchodníků míří do prodejen méně často a snaží se zkracovat i dobu samotného nákupu. Zejména mladší a střední generace totiž ráda využívá svůj čas co nejefektivněji a nakupování ho věnuje jen nezbytné minimum. Zároveň však zákazníci vyžadují, aby měla prodejna dostatečně široký sortiment a moderní vzhled. Především české obchody proto musejí přistupovat k modernizaci.
Data českých obchodníků za poslední dva roky ukazují, že tuzemští spotřebitelé míří za nákupy v průměru méně často než dříve. Zároveň se ale postupně zvětšuje jejich nákupní košík. „Jsou to spojené nádoby. Pro menší prodejny to znamená hned dvě výhody. V prvé řadě je to nárůst tržeb, a tedy ekonomicky stabilnější provoz. Za druhé to znamená nutnost obsloužení menšího počtu zákazníků, kteří však mají větší nákup,“ sdělil předseda Družstva CBA Roman Mazák s tím, že takový stav je pro prodejny efektivnější. Nevyžaduje totiž vysoký počet pracovníků na prodejně a ve finále se může pozitivně promítnout i do cen zboží.
Trend nižší intenzity nákupů spojený s vyššími útratami spotřebitelů potvrzují i data společnosti Nielsen z loňského srpna. Podle nich se od léta 2020 snížila intenzita nákupů zhruba o sedm procent, o necelých jedenáct procent však v souvislosti s tím narostla průměrná útrata.
Podle předsedy Družstva CBA se v posledních letech zkracuje i samotná doba nákupu. „Na první pohled to nemusí jít dohromady s větším nákupním košíkem, nicméně tento trend jsme pozorovali už před nástupem pandemie. Už tehdy zákazníci své nákupy postupně urychlovali, aby na prodejně strávili minimum času, covid toto pouze akceleroval a přidal o důvod víc – strach z nákazy,“ uvedl Roman Mazák. Jeho pohled týkající se období před pandemií částečně podporují i průzkumy. Podle dat společnosti GfK z roku 2018 se totiž k co nejrychlejšímu nákupu klonilo 14 procent spotřebitelů.
Podle menších obchodníků zákazníci více než v minulosti berou čas jako velmi vzácnou komoditu. Čím méně ho stráví na prodejně, tím více ho využijí pro sebe či pro práci. „Právě proto jdou v posledních pěti letech nahoru prodejny, které se nacházejí do deseti kilometrů od nákupních center a které jsou zároveň v blízkosti bydliště. Pozorujeme tu setrvalý nárůst zákazníků, zejména pak těch, kteří nechtějí jezdit až do obchodního střediska, a naopak chtějí nakoupit v co nejkratším čase na menší prodejní ploše,“ doplnil Mazák. Jeho slova potvrzují i data společnosti GfK. Podle nich je totiž pro více než dvě třetiny českých spotřebitelů klíčovým kritériem pro výběr prodejny její vhodné umístění. Celá pětina respondentů si pak vybírá ty obchody, do nichž se dostane rychle a snadno.
Faktor maximální úspory času a jeho efektivního využití je nejvíce znát u zástupců střední a mladší generace. Tito spotřebitelé však zároveň vyžadují, aby byla prodejna vizuálně atraktivní a moderně vybavená. „Pokud dnes české prodejny chtějí u této klíčové skupiny zákazníků uspět, musejí přistoupit k modernizaci. Pokud budou vypadat jako před třiceti lety, nebudou mít šanci se kvůli nedostatku zákazníků do budoucna uživit. Mladší a střední generace spotřebitelů si najde atraktivnější konkurenci,“ sdělil Mazák.
Ačkoliv se u zákazníků v posledních letech objevuje snaha své nákupy urychlit, neznamená to, že by lidé rezignovali na možnosti výběru v rámci sortimentu. Podle Mazáka lidé chtějí i v menších prodejnách mít možnost si vybrat, a to až z pěti tisíc položek. Díky tomu tak nepotřebují dojíždět nebo docházet na nákup například do vzdálenějšího supermarketu. Předseda Družstva CBA v tom také vidí šanci pro tuzemské prodejny. Ty šíří svého sortimentu předčí diskontní zahraniční provozovny, u nichž se počet položek pohybuje okolo dvou tisíc. Podle Mazáka tak ve finále oba tyto formáty mohou koexistovat v těsné blízkosti, přičemž tuzemská širokosortimentní prodejna na tom bude ve většině případů ekonomicky lépe. Zákazník si do ní totiž díky většímu výběru najde cestu častěji.