Nedostatek zboží v regálech způsobují i zmatené objednávkové systémy
Jedním z nejtěžších úkolů každého obchodníka je zajištění správného zásobování. Dnes již standardně s touto disciplínou pomáhají chytré a automatizované technologie v podobě tzv. inventory management a replenishment systémů. Ty za pomoci algoritmů využívajících matematické, statistické a pravděpodobnostní modely predikují poptávku a zajistí objednávku adekvátního množství zboží. V důsledku turbulentního vývoje prodejů v době koronavirové pandemie však tyto systémy začínají selhávat a obchodní řetězce tedy čelí dalším komplikacím v již tak velmi složité době.
Správně se zásobovat je pro obchodníky klíčovou schopností, protože jak nedostatek, tak i přebytek zboží znamená pro každého prodejce velký problém. Zatímco dříve museli obchodníci do značné míry spoléhat na vlastní úsudek a velký objem ruční práce při plánování, dnes jim poptávku pomohou predikovat sofistikované systémy, které zohledňují veškeré historické prodeje a s pomocí dalších datových vstupů modelují budoucí trendy a automaticky objednávají velkou část zboží. Koronavirová pandemie ovšem poptávku natolik rozhodila, že na to objednávkové systémy nedokáží reagovat, což vede k velkým potížím.
Poptávka po některém zboží náhle klesla, po jiném zase prudce vzrostla, což nyní znemožňuje predikce prodeje i u zboží, u nějž byly dříve poměrně přesné. Systémy proto v této situaci nejsou schopny se zkalibrovat bez zásahu člověka. Manuální kalibrace však vyžaduje nejen enormní množství práce navíc, ale také co nejpreciznější informace o trhu, které aktuálně nejsou k dispozici. Celý problém ještě prohlubují současné problémy s opožděnými dodávkami zboží ze zámoří. I pokud by předpovědi byly jinak stoprocentně přesné, zpoždění jsou dalším parametrem, který může systémy mást.
„Replenishment systémy vycházejí z historických dat a trendů. Koronavirová pandemie ovšem způsobila obrovské výkyvy poptávky dané otevíráním a zavíráním obchodů. Covid navíc dramaticky proměnil i potřeby zákazníků a jejich nákupní chování, takže vycházet z dat před pandemií také není možné. Neschopnost správně predikovat poptávku obchodníkům způsobuje obrovské problémy a ztráty, a to jak v podobě ušlých příjmů kvůli nedostupnosti zboží, tak naopak v podobě drahé likvidace neprodaných položek,“ popisuje Roland Džogan, CEO startupu Ydistri a dlouholetý expert na zásobování a replenishment systémy.
Výsledkem chybných predikcí mohou být jak prázdné regály, které mají velmi negativní dopad na příjmy obchodu i jeho reputaci mezi zákazníky, tak i kvanta neprodaného zboží. Tzv. dead-stock, neboli mrtvá zásoba, přitom s sebou nese rovněž mnoho rizik. Hromadící se neprodejné zboží pro obchodníka znamená blokovanou hotovost i nedostatek prostoru pro vystavení jiných zajímavých produktů. Častým východiskem jsou velké slevy, které mají negativní ekonomický dopad a špatný vliv na image značky. Ani enormní sleva navíc neznamená jistotu prodeje. Naštěstí i s tímto problémem může pomoci technologie.
„Řešením mrtvých zásob, tedy zboží, které leží na prodejně a ztrácí potenciál prodeje, je chytrá redistribuce napříč pobočkovou sítí. Většina existujících neprodejných zásob v obchodech má totiž stále vysokou pravděpodobnost úspěšného prodeje za původní cenu, pokud je přesuneme na jinou prodejnu, která je z určitých důvodů vhodnější – buď se tam lépe prodává z důvodu sociodemografických rozdílů nebo proto, že má řetězec jednoduše na jednom místě zásob moc a na jiném už dochází. Je tedy potřeba využít technologii, která pro položky z výchozí prodejny najde vhodnější cílovou destinaci, kde je daného zboží nedostatek a jde tam na odbyt,“ popisuje řešení problému Džogan.
Je čím dál jasnější, že obchodní řetězce nemohou spoléhat jen na predikci poptávky pro prvotní nákup, ale musí být schopné své zásoby správně využívat a regulovat i dodatečně. Přebytky, a naopak nedostatky zboží na jednotlivých prodejnách je nutné dodatečně vyvažovat za pomoci chytré redistribuce. Startup Ydistri má dlouhodobě ověřeno, že produkty, které jsou algoritmem navrženy do redistribuce, se ve více než 90 % případů prodají do dvou měsíců od naskladnění v novém obchodě. Obchodní řetězce tak mohou řešit nejen přebytky, ale díky nové technologii mohou sáhnout do vlastních nevyužitých zásob napříč pobočkovou sítí a vyhnout se tak zbytečnému objednávání zboží.
„Prediktivní modely využívané u objednávkových systémů jsou špičkové, ale 100% přesné nemohou být nikdy – natož v situaci, která nastala. Obchodní řetězce tedy hladinu zásob musí regulovat neustále a podle skutečných prodejů. Potíže v dodavatelských řetězcích ostatně způsobily významné prodloužení dodacích lhůt na objednané zboží. Možnost využít již existující zásobu tedy pro obchodníky může být ještě významnější pomocí než kdy jindy,“ uzavírá Roland Džogan ze startupu Ydistri, který se na redistribuci mrtvých zásob specializuje.
Zdroj a foto: Ydistri