Muži hledají jinou práci kvůli nespokojenosti se stávajícím zaměstnavatelem, ženy kvůli lepším podmínkám

339 zobrazení

Z nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad vyplynulo, že v uplynulých šesti měsících změnilo zaměstnání 20,5 % Čechů. Další více než pětina lidí si aktuálně jinou práci buď aktivně hledá (6,9 %), nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží (15,3 %). Se svým stávajícím zaměstnavatelem je spokojených pouze 65 % zaměstnanců.

Kdo změnil zaměstnání a proč?

Během posledního půl roku změnilo zaměstnání 20,5 % lidí. Míra fluktuace byla jen mírně vyšší u mužů (21,5 %) než u žen (19,5 %), nejčastěji šlo o nejmladší věkovou kategorii zaměstnanců (18 až 24 let). Jako nejčastější důvod pro změnu zaměstnavatele uváděli respondenti průzkumu nespokojenost se stávajícím zaměstnavatelem (35 %, u mužů 41 %), získání lepších pracovních podmínek (32 %, u žen 42 %), a osobní touha po změně (22 %). Pokud jde o obory, tak k největší fluktuaci zaměstnanců došlo v oblasti telekomunikací a poštovních/doručovacích služeb, tradičně v oblasti hotelnictví a stravování, ve finančních službách (banky a pojišťovny) a také ve výrobě potravinářských výrobků. „Oproti předchozímu období výrazně více respondentů měnilo práci kvůli nespokojenosti se svým stávajícím zaměstnavatelem. Toto zjištění je poměrně překvapivé, zejména v kontextu toho, že rok 2019 byl rokem zvyšování mezd a vylepšování pracovních podmínek napříč obory i regiony. Zaměstnavatelé by proto měli zanalyzovat, zda svým lidem nabízí skutečně to, o co mají zájem,“ komentuje Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad, a dodává: „Od kandidátů, kteří mění práci, slyšíme jeden hlavní jmenovatel a tím je nespokojenost s kulturou firmy, s její atmosférou nebo s přímým nadřízeným. To bývá hlavním spouštěčem ke změně práce v situaci, kdy se vyskytne finančně lepší nabídka. Zaměstnavatelé by tedy měli vědět, jak si v tomto ohledu stojí a aktivně na dobré firemní kultuře pracovat.“

Kdo hledá novou práci?

Novou práci aktuálně aktivně hledá 6,9 % dotazovaných a 15,3 % se po nových pracovních nabídkách a příležitostech poohlíží. Ženy jsou při hledání nové práce aktivnější než muži, novou práci si aktivně hledá 9 % žen a pouze 4,6 % mužů. Nejaktivněji nové zaměstnání hledají ženy ve věkové kategorii 35 – 44 let (14 %) a muži ve věkové kategorii 25-34 let (9 %). „Ženy, které hledají novou práci, jsou nejčastěji matky od rodin. Zajímají je zejména ty nabídky, které umožňují časovou flexibilitu. U kancelářských profesí je částečná práce z domu či pružná pracovní doba již poměrně etablovaná. V ostatních oborech však nabídka flexibility, ať už jde o zkrácené úvazky či možnost upravit si pracovní dobu, stále pokulhává,“ vysvětluje Alžběta Honsová.

Kdo má obavy ze ztráty zaměstnání?

Podíl zaměstnanců, kteří se velmi obávají, že by mohli přijít o práci, zůstává na cca 6 %. Mírně více se obávají muži (6,7 %) než ženy (5,2 %). Podle Alžběty Honsové mají relativně největší obavy ze ztráty práce lidé pracující v oblasti telekomunikací a poštovních/doručovacích služeb, v sektoru velkoobchodu, maloobchodu a distribuce, a také ve výrobě a průmyslu – zde jde primárně o lidi, kteří pracují na dobu určitou a jsou závislí na sezónní poptávce.

O průzkumu Workmonitor společnosti Randstad:

Průzkum Workmonitor společnosti Randstad byl poprvé publikován v Nizozemsku v roce 2003, a nyní již zahrnuje 34 zemí po celém světě. Pokrývá Evropu, Asii i Ameriku. Randstad Workmonitor vychází čtyřikrát do roka a jeho výsledky odráží lokální i globální trendy v oblasti mobility. Ty je možné díky pravidelnosti průzkumu sledovat v průběhu času. Workmonitor Mobility Index měří postoj a očekávání zaměstnanců z hlediska změny zaměstnavatele nebo práce v průběhu následujících šesti měsíců. Kromě mobility sleduje spokojenost zaměstnanců a jejich osobní motivaci. Součástí každého průzkumu je i sada tematických otázek, které zkoumají současné trendy. Výsledná data tak poskytují komplexní vhled do aktuální situace na trhu práce. Kvantitativní studie je prováděna prostřednictvím on-line dotazníku u populace ve věku 18-65 let, pracující minimálně 24 hodin týdně v placeném zaměstnání (nezahrnuje osoby samostatně výdělečně činné). Minimální velikost zkoumaného vzorku je 400 respondentů za každou zemi, pro průzkum je využíván Survey Sampling International (SSI) panel. Dotazování pro tuto čtvrtou vlnu Randstad Workmonitor průzkumu 2019 proběhlo v období od 22. října do 6. listopadu 2019.

Zdroj a inforgrafika: Randstad , foto: pixabay.com