Rozhovor měsíce 2/2023 – Jaroslav Tamchyna: „Franchising potřebuje lidi s podnikatelským duchem.“

Jaroslav Tamchyna se už od roku 2000 snažil, jako ambasador či guru tohoto moderního a perspektivního způsobu podnikání, obor všemožně propagovat, podporovat a kultivovat. V roce 2005 založil Český institut pro franchising (ČIFRA) jako národní centrum pro vzdělávací, popularizační, poradenskou, publikační a vědeckou činnost ve franchisingu a v oborech s ním souvisejících. A jako jeho klíčový program či platformu založil o rok později  Franchise Club, z kterého vybudoval skutečný podnikatelský „klub pro dialog a spolupráci nejen ve franchisingu“. Spolupracuje s portálem Místoprodeje, aktuálně jako porotce soutěže VISA Czech Top Shop.

Nedávno jsme si připomněli 30 let vzniku ČR. Jak se za toto období novodobé historie vyvinula franšíza v Česku?

První dekáda byla „iniciační“. Byla charakterizována vstupem velkých a známých mezinárodních franšízingových značek původem z USA, Francie a Německa. Tyto značky prošlapávaly cestičku dalším franšízingovým podnikatelům. Stimulovaly ambice, optimistická očekávání a důvěru v tento model podnikání. Na konci první dekády byla v Česku necelá stovka franšízových značek, většinou zahraničních.

V druhé, „formativní“ dekádě, se zformoval český „franšízový průmysl“. Vznikla nabídka právních poradenských, servisních a dodavatelských služeb, vytvářející ekosystém franšízových značek. Nepodařilo se přesvědčit banky, aby se spolupodílely na řešení problému podfinancovanosti poskytovatelů licencí. Podnikatelé, kteří se chtěli stát úspěšnými poskytovateli franšíz a řídit velké franšízové sítě, toužili dobře porozumět zvláštnostem franšízového obchodního modelu, zpočátku velmi náročného na kapitál, čas, osobní energii a vytrvalost. Chtěli prostě umět přijmout roli v novém oboru podnikání, důkladně plánovat a rozvíjet se efektivním způsobem. Na konci druhé dekády bylo v Česku přes tři sta franšízových značek, převážně zahraničních, tři multibrandové společnosti,, ale také samoregulační subjekty nebo firmy či organizace uspokojující hlad po informacích a kontaktech.

Během třetí „hybridní“ dekády český „franšízový průmysl“ rostl a vyspíval.  Došlo k velkému nárůstu počtu zahraničních, ale již mnohem více i domácích značek. Koncem dekády bylo v Česku 800 – 1000 značek.

To už do oboru naplno zasahovala digitalizace nebo různá krizová období, ne?

Určitě. Franšízový byznys byl poznamenaný obecnými změnami a trendy v podnikání, práci nebo nakupování ovlivněný nástupem digitalizace. Začaly se objevovat nové a disruptivní obchodní modely a formáty, které začaly hybridizovat s franšízingem. Materiálním konceptům franšízového podnikání začaly konkurovat digitální modely nejčastěji platformy. Začala sílit vzájemná konkurence franšízových značek i modelů.

Krize a ekonomické poklesy franšízing prověřily jako odolný a stabilní způsob podnikání. Ekonomickou efektivitu tohoto modelu zvýšil multiunit- a multibrand-franšízing, sociální, digitální. Nejpočetnější franšízu představovala a stále představuje logistická a technologická firma Zásilkovna, která franšízing kreativně využila formou cobrandingu. Také musím zdůraznit, že české franšízy v této etapě mnohem více a častěji expandují na sousední evropské zahraniční trhy.

 Jaké tedy jsou hlavní současné trendy ve franšízingu?

Nové technologie se integrují do koncových produktů, způsobů prodeje a tvorby zákaznické zkušenosti, marketingu franšízingu a získávání franšíz, do správy franšízových sítí.

Vznikají hybridní franšízy, které kombinují výhodu škálování kombinací obchodních modelů franšízingu + digitálních modelů, často digitálních platforem dostupných z aplikací na mobilním telefonu. Digitální škálování se ukazuje být rychlejší a strmější než materiální škálování se svým zbožím, sklady, a personálem, začíná více lákat investory. Digitální franšízoři hledají cesty, jak obejít náklady a čas na testování a rozjezd sítě.

Byl více stabilizován právní rámec franšízingu, například přísnými zákony, bohatou judikaturou nebo etickými kodexy, a to poskytlo franšízantům jakožto investorům větší stabilitu a více jistot. Pro nové formy franšízingu se ale dnes začínají jevit jako nedostačující.

Model franšízingu se uplatnil v event franchisingu při přesném kopírování úspěšných akcí v jiných geografických oblastech se zachováním původní značky (loga), poslání, konceptu a formátu události. Myšlenky franšízingu se chopil sektor sociálních podniků zaměstnávajících postižené a znevýhodněné lidi s cílem budovat soběstačné poskytování služeb a zboží v neobsluhovaných oblastech nebo dosahovat na kapacity nebo přístup k financím. Během covidových lockdownů doručování potravin, hotových jídel nebo balíkových zásilek zajišťovaly franšízy logistiky třetích stran. Rozvoj vysokorychlostního internetu a digitálních technologií umožnil podnikat z domova pomocí franšízy s nižšími náklady.

Proč je franšízing dnes tak atraktivní obchodní systém?

Franšízing vytváří neuvěřitelné příležitosti pro růst podnikání a zvyšování jeho hodnoty. Existuje spousta úspěšných franšízorů, kterým se podařilo rychle rozvíjet své franšízové sítě z několika na stovky a od stovek do tisíců jednotek. Nadšení pro tento obchodní systém je mimo jiné způsoben udržitelným hospodářským modelem, který dokázal odolnost v mnoha ekonomických krizích.

Příklady ikonických franšízových šampiónů „McDonald’s“, „Pizza Hut“, „Burger King“ mají tendenci vyvolávat a stimulovat ambice u mnoha podnikatelů, kteří obdrželi žádost o prodej licence jejich úspěšného podnikání formou franšízy. Pouhá ambice a víra v úspěch však k dosažení úspěchu ve franšízách nestačí. Podnikatelé, kteří se chtějí stát úspěšnými poskytovateli franšíz a řídit velké franšízové sítě, musí dobře porozumět zvláštnostem franšízového obchodního modelu, který je zpočátku velmi náročný na kapitál, čas, osobní energii a vytrvalost, umět přijmout roli v novém oboru podnikání, důkladně plánovat   a rozvíjet se efektivním způsobem.

Jakou roli dnes hraje franšízing v byznysu?

Franšízing je jedním z mála dostupných prostředků pro přístup k rizikovému kapitálu bez nutnosti vzdát se kontroly nad chodem řetězce a vybudovat distribuční systém pro jeho obsluhu. Poté, co jsou značka a vzorec pečlivě navrženy a řádně provedeny, jsou franšízoři schopni prodávat franšízy a rychle expandovat napříč zeměmi a kontinenty s využitím kapitálu a zdrojů svých franšízantů a zároveň snížit své vlastní riziko.
Franšízy se staly mocným strategickým nástrojem při globálním rozšiřování. Dokonale propojují přizpůsobivost malého místního podnikání s velikostí a silou velké korporace. Uplatňují heslo: Mysli globálně, jednej lokálně. Současně je snazší přijímání mezinárodních značek místními trhy.

Asi díky médiím známe franšízové koncepty zejména z gastronomie a maloobchodu. Kde jinde je u nás najdeme?

Je pravda, že gastronomických franšíz je velmi mnoho. Franšízing postupně proniká do všech odvětví. V některých už je docela konkurence. Známe franšízy automobilové (prodej, opravy, půjčovny), prádelny a čistírny, hotely, služby účetní a finanční, daňové, úklidové, počítačové a internetové, tiskové a kopírovací, logistické a spediční služby. Zapomenout bychom neměli na zprostředkování práce, zábavní, reklamní a marketingové, fotografické, stěhovací a skladovací služby, ale také fitness, wellness, zdraví a krása, služby pro domácnost, pro seniory, realitní, průmyslové, školicí služby, cestovní ruch a další.

Na půdě portálu “Místoprodeje” se musím zeptat na roli, jakou hraje franšízing v oblasti maloobchodu?

Já bych řekl, že zásadní a pozitivní. Maloobchodním značkám franšízing pomáhá expandovat na tuzemské i zahraniční trhy a tam udržitelně podnikat s pomocí propracovaných a průběžně inovovaných konceptů dbajících na kvalitu i zákaznickou zkušenost. Do oblasti retailu přinášejí osobní angažovanost franšízantů jako hnací sílu efektivity. Franšízové retailové značky obvykle určují vývojové trendy a oborové standardy, představují vzory pro ostatní. Franšízing umožňuje prostřednictvím tohoto obchodního modelu stovkám tisíc držitelů franšízových licencí (franšízantů) a jejich malých podniků po celém světě uspět a prosperovat. A také úspěšně soupeřit s velkými korporacemi.

Jak vidíš jako vizionář a guru české franšízy budoucnost oboru franchisingu u nás?

Alvin Toffler, vlivný americký spisovatel, novinář a futurolog, v polovině 90. let napsal: „21. století bude stoletím sítí, podnikatelských partnerských kooperací a strategických aliancí různého typu”.

Jak si stojí franšízing v ČR v zahraničním srovnání?

Franšízing v Česku je na dobré středoevropské úrovni. V oblasti trendů následujeme nejvyspělejší trhy (tedy USA, UK, Francii) o jeden až tři roky. Postupně se konkurence franšízových značek přesouvá nejen do oblasti consumer experience, ale také employee experience a franchisinge experience.

Co považuješ jako odborník v oboru ve franšízingu za nejdůležitější?

Z pohledu vývoje franchisingu považuji a nejdůležitější, aby bylo stále dost lidí s podnikatelským duchem.

 Jaký je v ČR zájem o franšízu, ať již mluvíme o touze být franšízantem nebo dokonce mít master franšízu?

Zájem o obě dvě formy roste, po každé krizi o něco více.

 Závěr
Zpovídat spolužáka z vysoké školy, kamaráda, člověka, s kterým se znám desítky let, není vůbec jednoduché. Na otázku „Jak bys představil sám sebe?“ odpověděl: „No vždyť mě znáš“. A já dodávám ke stručnému představení v úvodu rozhovoru, že Jarek chce všechno dělat dokonale. Proto již sedmnáct let navštěvují lidé jeho Franchise Club. A chodí tam rádi, protože on mu dal duši.

autor rozhovoru: Tomáš Hájek  (ADMEZ)

Hlavní partner

Partneři

Mediální partneři

Podpořte prosím

 
Bankovní účet
2 801 779 543/2010