4/2024 Eva Pechová, PINKO: „Zdravá zmrzlina je trendem současné doby.“

Možná vám značka PINKO, nic neříká, ale zmrzlinu tohoto benešovského výrobce jste dozajista už někdy jedli. Prodává se prakticky ve všech obchodních řetězcích, jenom pod jménem velkých obchodních společností. Sladkému a studenému království už pět let vládne výkonná ředitelka Eva Pechová. Do vedení PINKA usedla po sedmnácti letech v logistické společnosti, kam nastoupila po jedenácti letech u značky Gorenje. Tři velké pracovní přestupy v životě a každý do zcela odlišného oboru. „Člověk má vyzkoušet všechno,“ říká Eva Pechová s úsměvem. Na první pohled energická žena, která ví, co chce, i jak toho dosáhnout. Než jsme se začali bavit o zmrzlině, přece jenom jsem se chtěl dozvědět o její poslední kariérní změně víc.

Jak vás napadlo jít od autodopravy ke zmrzlině?

Po sedmnácti letech v logistice jsem se dostala do určitého útlumu, kdy už jsem si říkala, že nechci řešit řidiče a ceny pohonných hmot a nechci se dohadovat se zákazníky, proč jsme tak drazí a polská konkurence tak laciná. Takže jsem ukončila svoje angažmá a nevěděla, co půjdu dělat. V té době přišla nabídka z PINKA, a protože mám vystudovanou výrobní ekonomiku průmyslu, tak jsem si řekla, že se vrátím k oboru. Vzala jsem to jako výzvu a jsem tady už více než pět let.

Jaké před vámi byly úkoly, když jste sem přišla?

V podstatě nějakým způsobem firmu zkonsolidovat a posunout ji dopředu. Musela jsem se podívat na organizaci výroby, na počty lidí. V době, kdy jsem nastoupila, zde v sezóně pracovalo dvě stě až dvě stě padesát osob, dnes jsme na sto třiceti při navýšeném obratu a navýšeném množství výrobků. Musela jsem také správně nastavit cenovou politiku, abych zachovala rentabilní provoz.

Jak dlouho vám to trvalo?

Jsem tu pět let, takže pět let. Ale ještě není hotovo.

Na vašem webu jsem se dočetl, že hodně zmrzliny vyvážíte…

Devadesát procent zmrzliny vyrábíme pro řetězce pod jejich privátními značkami a pod jejich jménem vyvážíme v podstatě do celé Evropy. My sami jako „PINKO“ nebo přesněji řečeno „Benešovská továrna na zmrzlinu“ nevyvážíme. Stejně tak nemáme vlastní prodejny s výjimkou zdejší podnikové.

Co jsou vlastně značky – „PINKO“ a „Benešovská továrna na zmrzlinu“?

PINKO a. s. je výrobní závod a máme dvě značky. „PINKO“, což jsou výrobky, které běžně naleznete v obchodních řetězcích pod privátními značkami, a pak máme druhou značku, a to je „Benešovská továrna na zmrzlinu“. Tuhle značku máme na trhu dva roky a vyrábíme sorbety se šedesátiprocentním obsahem ovoce bez přídavných látek, kterým říkáme zdravá zmrzlina. A s nimi si tady taky hrajeme.

Hrajete si s nimi, protože máte vlastní vývoj?

Ano, máme vlastní vývojovou laboratoř, což je proti konkurenci výhoda, protože si celý rok můžeme vymýšlet příchutě a typy zmrzlin. Samozřejmě sledujeme trendy na trhu, jaké typy zmrzliny jsou u zákazníků nejoblíbenější a připravujeme i vlastní novinky.

Když vyrábíte pod privátními značkami, tak zřejmě podle dodaných receptur?

V podstatě každý zákazník má svoji recepturu a v tom mu vyhovíme. Další druhy zmrzlin vyrábíme podle vlastních receptur. Když jsem zmínila zdravé zmrzliny, což je trend současné doby, tak do nich přidáváme přírodní aroma, je v nich snížená hladina cukru, nepřidáváme palmový olej. Také v rámci velmi intenzivně skloňované udržitelnosti snižujeme obsah plastů v obalech, balíme zmrzlinu do recyklovaných obalů a podobně.

To je asi docela náročné na materiálové vstupy?

Ano, je to náročné na vstupy, navíc u obalů můžete snížit obsah plastu jenom do určité úrovně, protože jinak se rozpadne. Objevují se i snahy, abychom dělali obaly z papíru. To je sice hezká představa, jenomže do papíru nic zabalit nemůžete, protože by to proteklo, takže to znamená, že papír musí být zase něčím potažený nebo napuštěný, a tím pádem se stává nerecyklovatelným. S tím se potýkáme v podstatě každý den, protože naši odběratelé vzhledem k tomu, že jde o velké řetězce, na udržitelnost dbají v ještě mnohem vyšší míře. My, dodavatelé, jsme najednou ti, kdo způsobují uhlíkovou stopu, takže je to docela náročné. Ono je hezké mluvit o udržitelnosti, ale zrealizovat ji je občas dost těžké. Myslím, že ti, kdo tvoří legislativu Evropské unie, by se měli jít podívat do praxe.

Jak u vás probíhá vývoj zmrzliny?

Sejdeme se, probereme, kdo co má rád, co komu chutná, vývojáři podle toho připraví příchutě – samozřejmě se řídí i podle trendů na trhu – udělají vzorečky a my je pak ochutnáváme a hodnotíme, co je dobré a co ne. Vzorečky dáváme k otestování i našim zaměstnancům a teprve potom dáváme příchutě do prodeje. Některé si najdou své zákazníky, jiné jsou otázkou třeba jen jedné sezóny.

Když sledujete trendy, máte data od vašich klientů, jaké zmrzliny jsou nejprodávanější?

To máme, tomu se hodně věnujeme, máme statistiky ohledně prodejů i u konkurence. Máte dva druhy lidí: jedni mají rádi smetanovou, druzí sorbetovou. Teď se trendy trošičku mění, hlavně v létě je větší zájem o sorbetové zmrzliny. Jednak jsou zdravější a jednak nejsou tak hutné. Já osobně kdybych si dala v letních vedrech smetanovou zmrzlinu, tak mě to odrovná. Já jsem spíš na ovocné zmrzliny a naše benešovská továrna má super příchutě, máme třeba červený grep s bílou broskví, černý rybíz s višní, jahodu s malinou, mango s marakujou, a to jsou zmrzliny, které vás v létě opravdu osvěží. Také vyrábíme bezlaktózovou a bezlepkovou zmrzlinu. Smetanové zmrzliny se pak průběžně prodávají celý rok. A protože jsme v Česku, tak Češi milují klasiku – vanilku, jahodu a čokoládu. Můžeme si vymyslet, co chceme, ale stejně skončíme u těchto tří příchutí. Když vyrábíme takové ty vodové zmrzliny s ovocnými příchutěmi, tak to máte zase jahodu nebo mango nebo černý rybíz, ale nejvíc pořád táhnou ty tři, to je základ. Teď tu máme dva roky slaný karamel, který si naši zákazníci přáli, tak jim ho také vyrábíme. Mezi velmi oblíbené výrobky patří také už řadu let polárkový dort. Je to pořád tentýž výrobek, jako ho známe z dětství, a lidi ho stále kupují.

Všiml jsem si, že jste v rámci rozvoje firmy využili i nějaké dotační programy.

Využili, protože my neděláme jenom zmrzlinu, ale v omezeném množství i mléčné výrobky. Naposledy jsme zavedli novou výrobu ovocných mražených knedlíků. Jde o syrové zamražené knedlíky, které doma jenom uvaříte a za deset minut máte hotovo. To je náš nový sortiment, protože výroba zmrzliny je sezónní záležitost a takhle zajišťujeme práci i pro zimní měsíce. Postupně bych chtěla právě docílit, abychom měli výrobu rozloženou do celého roku. Jinak v sezóně jedeme třísměnný provoz šest dnů v týdnu a mimo sezónu třeba jenom ranní.

Ovocné knedlíky jsou ale z kynutého těsta, ne?

Neděláme je z kynutého těsta. Knedlíky plněné ovocem – máme v nabídce meruňkové, borůvkové a jahodové – jsou z tvarohového těsta, knedlíky s uzeným masem jsou z bramborového. Máme také šišky plněné mákem, dokonce jsme zkoušeli udělat knedlíky plněné nutelou. Je to úplně stejný proces jako u zmrzliny, kdy zjišťujeme, jaké příchutě se budou nejvíc prodávat, ale nakonec stejně skončíme u toho, že lidé kupují to nejtradičnější.

Říká se, že není těžké vyrobit, ale prodat. Dostáváte se snadno do obchodních řetězců?

Hodně záleží na kvalitě, chuti a samozřejmě na ceně. Jsou to poměrně těžká vyjednávání. Podáváme i na nezávislém trhu, kde máme své zákazníky, ale i tam jsou hodně silné značky. Stěžejní jsou pro nás obchodní řetězce. To se projevilo ostatně i během covidu, protože supermarkety byly otevřené, lidi měli čas mlsat, a nám se zvýšily prodeje.

Když jste na začátku říkala, že jste se svými úkoly ještě neskončila, co je teď před vámi?

S mým týmem chceme výrobu posunout ještě dál, chceme zařadit další sortiment typově jiných výrobků – jako jsou mražené plněné knedlíky – rozšiřovat kapacitu výroby a pevně se usadit na trhu. S našimi zákazníky jednáme o další spolupráci, o navýšení objemů, to je asi hlavní cíl, kam směřujeme.

Pořád vás práce v PINKU baví?

Baví, protože to není rutina. Každý den je něco jiného. Letos jsme už zahájili hlavní sezónu, která bude trvat zhruba do konce srpna, jedeme na třísměnný provoz a máme šest měsíců, abychom vydělali na celý rok.

Přála byste si mít třísměnný provoz celý rok?

To by byla značka ideál. Já bych se ráda dostala do fáze, že budeme intenzivně vyrábět většinu roku a pak třeba na konci srpna budeme moct udělat celozávodní dovolenou. To je můj cíl, protože je mnohem jednodušší, když zastavíte celou výrobu a pošlete všechny na dovolenou. Vím, že je to reálné a děláme vše pro to, abychom toho dosáhli.

autor rozhovoru: Jiří Roth