Češi se cítí finančně jistěji než před pěti lety

872 zobrazení

Tisková zpráva

Spotřebitelé po celém světě projevují rostoucí optimismus ve vnímání své finanční situace. Vyplývá to z nejnovější globální Nielsen studie „Změny spotřebitelské prosperity“, která sleduje vnímání finanční situace a ochotu utrácet u spotřebitelů 64 zemí.

Podle této zprávy z roku 2018 si více než polovina celosvětových spotřebitelů (58 %) myslí, že jsou na tom finančně lépe než před pěti lety. Nejvíce optimističtí jsou obyvatelé Asie a Tichomoří, kde až 70 % spotřebitelů hodnotí svou finanční situaci lépe než před pěti lety. Naopak, Evropané jsou ze všech šesti regionů nejméně optimističtí a jen 37 % z nich si myslí, že jsou v lepší finanční situaci.

V České republice se s tímto pocitem ztotožňuje necelá polovina spotřebitelů (47 %), což je více než evropský průměr, a tím se Češi řadí mezi top 10 evropských zemí s nejoptimističtějším postojem vůči své finanční situaci ve srovnání se situací před pěti lety.

Z okolních zemí V4 jsou pozitivnější už jen Poláci, kde lepší finanční situaci deklarovalo 55 % spotřebitelů. Společným aspektem všech zemí Visegrádské čtyřky je zlepšení spotřebitelského vnímání oproti roku 2016, přičemž nejvýraznější nárůst zaznamenalo Maďarsko a Polsko. V evropských zemích směrem na západ je vnímání finanční situace ve srovnání s obdobím před pěti lety méně optimistické než ve střední Evropě. V těchto zemích byl také růst disponibilního příjmu výrazně nižší než v zemích střední Evropy.

Naopak, finančně horší situaci než před pěti lety deklaruje necelá třetina Evropanů (31 %), zatímco v zemích Visegradu je pesimističtějších spotřebitelů méně – v České republice považuje svou nynější finanční situaci za horší než před pěti lety pětina spotřebitelů, na Slovensku to tak vnímá 23 %, v Maďarsku 26 % a jedině v Polsku je jich méně (19 %).

Zpráva společnosti Nielsen odhaluje kromě vnímání finanční situace i kategorie, na které spotřebitelé vynakládají více finančních prostředků než před pěti lety.

Na prvním místě se ve všech šesti světových regionech umístily potraviny. Celosvětově až 44 % spotřebitelů utrácí za potraviny více, v Evropě je to o něco méně (39 %). Český průměr 40 % je velmi blízko evropskému, avšak ve srovnání s okolními zeměmi je tento podíl menší (Maďarsko 42 %, Slovensko 44 %, Polsko 49 %).

Pořadí dalších kategorií je už mezi světovými regiony i v jednotlivých zemích odlišné. Na druhém a třetím místě se v globálním průměru umístily technologie a vzdělání, na které vynakládají spotřebitelé více finančních prostředků než před pěti lety, zatímco mezi českými spotřebiteli se tyto kategorie nedostaly na přední příčky. Podobnost však vidíme mezi českými a slovenskými spotřebiteli, kteří řadili stejných pět kategorií na přední místa jako tahouny jejich výdajů pouze s mírnými odlišnostmi v umístění.

Na druhém místě se u Čechů umístila zdravotní péče, za kterou až 28 % utrácí více peněz než před 5 lety. Čtvrtina českých spotřebitelů má vyšší náklady spojené s bydlením (nájemné / hypotéka), následují domácí potřeby, jako například prací či čisticí prostředky (23 %), a pětici kategorií uzavírá segment péče o děti (20 %). V průměrném celoevropském žebříčku jsou největší odlišností ve srovnání s českými spotřebiteli účty za domácnost (elektřinu, vodu, plyn apod.) – až třetina evropských spotřebitelů má vyšší náklady než v minulosti, zatímco v Česku je to mnohem méně (pouze 12 %). Výrazný rozdíl je také ve výdajích na technologie, neboť pouze 14 % českých spotřebitelů vnímá, že za tuto oblast utrácí více, zatímco v Evropě je to čtvrtina (25 %) a ve světě více než třetina (36 %).

Ze zprávy Nielsenu rovněž vyplývá, že i přes posílení optimismu spotřebitelů ohledně jejich finanční situace mnozí cítí tlak zvyšujících se životních nákladů a nemohou své finance volně utrácet.

V Česku pouze 2 % spotřebitelů pociťuje, že může volně utrácet, na Slovensku je to velmi podobné (3 %). Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi vede Německo, kde má více než pětina spotřebitelů (23 %) pocit, že může volně utrácet své finance. Ze zemí V4 se vyšším podílem vyznačují Poláci (14 %). Česko se tak umisťuje pod úrovní evropského (10 %), jakož i celosvětového průměru (15 %). Polovina Čechů si myslí, že žije pohodlně, ale také velká část – až 47 % – tvrdí, že dokáže pokrýt pouze základní životní náklady. U našich sousedů na Slovensku je to dokonce více než polovina (52 %).

Zdroj: Nielsen

Foto: pixabay.com