Prázdná obchodní centra obsazují dětské herny

Nejde o dětské koutky, ale rozlehlé prostory o velikosti tří
tisíc metrů čtverečných i s restauracemi, které provoz spolu se vstupným
dotují. V některých centrech jsou i hlídací koutky, takže je rodiče využívají i
jako místo, odkud mohou pracovat.

„Na okrajích velkých měst se nákupní parky přeměňují na
zábavní dětské parky, jejichž popularita roste celosvětově. Rodiče ve velkých
městech mají méně času a více peněz a dětské parky jsou alternativou pro volný
čas jejich dětí,“ říká Petr Landsinger, manažer realitní poradenské společnosti
Cushman & Wakefield.

Nedávno se tak otevřelo v Hradci Králové centrum pod názvem
Tongo, v Čestlicích u Prahy je to Žirafa, Lvíček má centra v Plzni i na Černém
Mostě v Praze a v Brně je to Wiky Land. „Využívají například bývalou
prodejnu Gigasportu, volné plochy vzniklé zmenšením hypermarketu či dřívější
sklady. Žádné z nich nevzniklo stavbou na zelené louce,“ dodává jeho
kolega Jiří Kristek, který má na starosti obchodní parky. V Ostravě například již delší dobu funguje centrum Jojo
park, které patří v regionu k nejnavštěvovanějším.

České normy jsou přísnější, stejně tak i hasiči

Většinou tato centra vlastní přímo majitelé nákupních parků,
žádný řetězec dětských středisek ještě nevznikl. Všichni se však potýkají s
podobným problémem, na který narazily už lesní školky. Na to, že české normy
jsou přísnější než evropské.

„Veškeré herní prvky v těchto centrech musí odpovídat
evropským a též českým normám, ty jsou mnohem přísnější. Získání potřebných
certifikátů může být, především u herních prvků vyráběných v Asii, poměrně
složitý proces. A když se koupí něco s evropskými standardy, ještě to neznamená,
že to projde u české požární kontroly například,“ upozorňuje Petr
Landsinger.

Atrakce musí mít certifikáty na bezpečnost dětí a musí být
také nehořlavé, přitom každý hasičský sbor má na to jiný pohled, což developeři
zjistili z praktických zkušeností napříč regiony.

Nová centra drží na uzdě starostové

Obchodních center a nákupních parků už v Česku moc
nepřibývá, i když v plánu je jich dost, která už mají stavební povolení. Na
uzdě je drží starostové měst, kteří si už nepřejí další obchody, ale i potravinářské
řetězce, které přestaly až na výjimky expandovat.

V Česku se vloni otevřelo šest nových nákupních parků o
ploše 23 tisíc metrů čtverečních. Přitom původní developerské plány byly mnohem
ambicióznější – na začátku roku 2013 byla ohlášena výstavba 45 parků o celkové
ploše 200 tisíc metrů.

„Pro letošek developeři chystají postavit celkem 70
tisíc m2 ve dvaceti parcích. Je zřejmé, že jejich odhady jsou výrazně
střízlivější. Přesto nečekáme, že by všechny ohlášené projekty došly letos do
stadia realizace,“ dodává Kristek.

Za posledních 15 let se v Česku postavilo 157 nákupních
parků. Nyní se však zejména prodejny elektra a hypermarkety zmenšují, část
obchodu přešla na internet. Potravináři se soustředí hlavně na potraviny a
omezili doplňkový prodej. Naopak drogerie se zvětšují, například prodejny
Drogerií Teta nově zahrnují i lékárny.