Produkce českého piva loni rostla

České pivovarství má za sebou úspěšný rok. Celkový výstav v roce 2018 vzrostl o 4,7 % a dosáhl rekordních 21,3 milionů hektolitrů. Za výsledkem stojí zejména posilující export, který se meziročně zvýšil o 11,8 %. Posílila i tuzemská spotřeba, konkrétně o 2,9 % na 16,5 milionů hektolitrů. Čepovaného piva se ale v českých hospodách
a restauracích vypilo zase o něco méně a jeho podíl na celkové konzumaci meziročně klesl o dva procentní body na 36 %.

Nárůst celkového výstavu byl tažen především zahraniční poptávkou, zvýšení domácí spotřeby pak ovlivnil rostoucí zájem o balené pivo. Na obyvatele se v Česku v loňském roce vypilo průměrně 141 litrů, což je o tři litry více než v roce předchozím. Spotřeba na obyvatele se drží na podobné úrovni již deset let. „Rostoucí zájem o české pivo v zahraničí nás těší a stejně tak dobrý výsledek na domácím trhu. Naopak špatnou zprávou je pokračující přesun konzumace z hospod do domácností. To neprospívá naší pivní kultuře, ani české ekonomice,“ říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Místo výčepu nákupní vozík v supermarketu

Trend posilování baleného piva pokračoval i v roce 2018. Aktuálně činí poměr prodeje čepovaného piva (on-trade) vs. baleného (off-trade) 36:64. Čepované pivo si meziročně pohoršilo o dva procentní body.

Z hlediska pivních obalů si majoritní podíly 40 %, resp. 34 % na celkovém výstavu udrželo pivo lahvové a sudové. Spotřeba piva v plechovkách vzrostla meziročně o více než čtvrtinu a dosáhla 10% podílu na celkovém výstavu. Naopak spotřeba piva v PET lahvích loni poklesla o 4 %.

Češi i vloni upřednostnili jedenáctky a dvanáctky

Ležáky, tedy spodně kvašená piva se stupňovitostí 11% – 12%, si v loňském roce o další jeden a půl procentní bod vylepšily svou pozici na tuzemském trhu. Jejich podíl na celkově spotřebě nyní činí 50,3 %, výčepní piva tvoří 45,2 %. Podílu ostatních piv, kam patří nealkoholická piva, pivní mixy a pivní speciály, náleží 4,5 % tuzemské spotřeby.

Právě nealkoholická piva zažila úspěšný rok 2018 a pivovary jich uvařily o 7,3 % více, konkrétně 620 tisíc hektolitrů. Obdobný trend sledujeme i u míchaných nápojů na bázi piva (tzv. pivních mixů), jejichž spotřeba rostla o 42,5 % na 429 tisíc hektolitrů.

Import piva ze zahraničí vzrostlmeziročně téměř o pětinu (18,3 %) na 395 tisíc hektolitrů a činil necelá 2,5 % z celkové spotřeby v tuzemsku. Vévodí mu tradičně pivo z Polska následované pivem z Maďarska a z Belgie. Mezi importéry ze zemí mimo EU dominuje Mexiko.

Českým pivovarům se daří na exportních trzích

Export českého piva do zahraničí meziročně vzrostl o 11,8 %. Z hlediska objemu mu jako každoročně dominoval vývoz do zemí EU s meziročním nárůstem o 10 %. Skvělý výsledek loni zaznamenal i export mimo EU, který posílil dokonce o 20 % a dosáhl tak téměř čtvrtiny celkového vývozu. „Celkem jsme do zahraničí vloni vyvezli 5,2 milionu hektolitrů piva, což je historicky první překonání pětimilionové hranice. Od roku 2010 vzrostl export českého piva o 43 procent,“ komentuje rekordní vývozní statistiku Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Za hranicemi byli našimi nejsilnějšími partnery i v loňském roce naši sousedé ze Slovenska a Německa, kam rostl export českého piva o 14 %, resp. o 9 %. Do obou zemí jsme vyvezli více než jeden milion hektolitrů českého piva. Téměř 60% nárůst zaznamenal export do Maďarska. Exportu mimo země EU vévodí Rusko, kam se vloni oproti roku 2017 vyvezlo o 54 % piva více, konkrétně 375 tisíc hektolitrů.

Sladařství hlásí růst exportu i alarmující úbytek orné půdy

Úspěšný rok z pohledu vývozních statistik hlásí i české sladařství. To v roce 2018 vyprodukovalo 547,5 tisíce tun sladu, podobně jako v roce předchozím. Do zahraničí se vyvezlo 248 tisíc tun, což odpovídá 45 % celkové produkce českého sladu. V exportu došlo k meziročnímu nárůstu o 4,8 %.

„Pod výsledky českého sladařství v roce 2018 se podepsalo velmi teplé počasí, které přineslo nižší sklizeň sladovnických ječmenů, ale i vyšší poptávku po sladu. Kvalita ječmene byla poznamenána především vyšším obsahem bílkovin a v některých oblastech i menším zrnem. Na druhou stranu jsme díky nižšímu srážkovému úhrnu zaznamenali menší výskyt plísní,“ uvádí Richard Paulů, člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven a generální ředitel Sladoven Soufflet. I vloni jsme byli podle Paulů svědky alarmujícího úbytku orné půdy. Ta zejména v důsledku zastavování území ztrácí za poslední čtvrtstoletí každoročně 10 tisíc hektarů.

Roli nejvýznamnějšího obchodního partnera tuzemských sladoven si udrželo Polsko, kam se vyvezlo přes 90 tisíc tun sladu. To odpovídá 37 % celkového exportu. Polsko bylo následováno Německem (13 %), Rakouskem (10 %) a Japonskem (8 %). Výrazněji klesl vývoz sladu do Velké Británie
a Maďarska, rostl naopak do zcela nových destinací – Nigérie, Panamy a Kolumbie. Celkem se český slad vyvezl do 47 zemí. Česká republika je pátým největším výrobcem sladu v Evropské unii.

Zdroj a foto: Český svaz pivovarů a sladoven