Polovina seniorů riskuje život, aby ušetřila 10 korun

Klíčem pro zmírnění počtů nakažených je otevření a fungování malých prodejen v blízkosti bydliště. Jejich fungování snižuje mobilitu obyvatel. Vláda ale další část z nich uzavřela, aniž by ve svých opatřeních nějak zohlednila riziko supermarketů. Právě tam budou spotřebitelé kvůli novým omezením ještě více mířit a shlukovat se. Pokud se tedy omezuje sportování jen na hranice obce, mělo by se k podobnému kroku přejít i u nákupů. Ideální by bylo omezení na obec s rozšířenou působností, přibližuje ve svém komentáři předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Uzavření kamenných prodejen z dalších částí maloobchodního segmentu je v kontextu celkového vývoje naprosto absurdní. Ve většině případů se jedná o malé prodejny, které dosud mohly jednoduše a efektivně regulovat rozestupy mezi zákazníky a jejich celkový počet na prodejně. Například v Polsku zůstaly otevřené všechny malé prodejny přístupné zvenku, aby se eliminovaly návštěvy supermarketů. V Česku budou následky přesně opačné, lidé do supermarketů kvůli dalšímu omezení služeb budou mířit o to více a shlukovat se ve větších počtech než doposud.

Problém je o to horší, že oproti listopadu řada zahraničních řetězců prakticky rezignovala na regulaci počtu lidí na prodejně. Jak zjistili naši obchodní zástupci při průzkumu trhu, dříve pracovníci řetězců kontrolovali nakupující podle košíků, nyní už tak ale nečiní a do prodejny může přijít libovolné množství lidí. Není tedy absolutně možné dodržovat potřebné rozestupy. Spotřebitelé zároveň nebývají rovnoměrně rozprostřeni po prodejně. Shlukují se do větších skupin nejčastěji v blízkosti výrazně zlevněného zboží. Riziko nákazy tak opět roste.

Pokud tedy vláda nově přišla s tím, že například pro sportování omezí pohyb jen rámci obce, měla by podobně řešit i nakupování. To by v ideálním případě mělo být omezené jen na obec s rozšířenou působností. Jednoduše se tak zabrání shlukování osob ve větších městech s množstvím supermarketů, kam míří lidé z celého okresu. Plnohodnotnou náhradu představují prodejny tradičního trhu, aktuálně je jich v tuzemsku necelých 12 tisíc. Existují v každé obci s rozšířenou působností, zvládnou přitom efektivně řídit omezený počet lidí na prodejně.

V řadě případů se dnes bohužel děje, že seniory láká v televizi reklama na výrazně levnější máslo či mléko v několika různých supermarketech. Lidé pak do všech vyráží. Podle našich zjištění mezi různými řetězci pendluje zhruba polovina seniorů, denně přitom navštíví i pět různých supermarketů. Sami uvádí, že se tam vstoupit nebojí, v televizi se totiž o nebezpečí nákazy v těchto provozech nemluví. Stejně tak se nehovoří o hromadné dopravě, kterou jednoduše nelze zastavit, ačkoliv je v ní ve špičce doslova hlava na hlavě.

Lidé zkrátka pro to, aby ušetřili 10 korun na másle, jsou schopni vážně ohrozit, v některých případech i dokonce obětovat svůj život. Data ukazují, že 80 procent pacientů v nemocnicích tvoří senioři – ti nechodí do školy ani do práce. Kde se tedy nakazí, když polovina z nich objede za den hned několik supermarketů? A nedělejme si iluze, nadnárodním řetězcům je úplně jedno, jestli v naší zemi vymřeme. Priorita je pro ně byznys a Češi jsou kvůli promocím doslova jejich otroky. Prioritou tedy musí být regulace pendlování seniorů mezi supermarkety. Až pak může jako úplně poslední přijít na řadu otázka uzavření průmyslu. Proč ohrožovat pracovní místa mladších lidí v továrnách jen kvůli tomu, že nezvládneme ochránit seniory?

Klíčem je tedy využívání služeb co nejblíže svého bydliště. Pokud budou lidé do malých prodejen chodit po jednom, maximálně dvakrát týdně, může to díky nižší mobilitě zatím katastrofická čísla nakažených a zemřelých jistě zlepšit. Vláda tedy musí řešit četné nákupy seniorů v supermarketech. Pokud existuje omezení pohybu pro sport jen v rámci obce, měly by se podobně regulovat i nákupy, a to na obec s rozšířenou působností. Shlukování seniorů v okresních městech by to výrazně omezilo.

Zdroj a foto: Družstvo CBA