České pivovarnictví vloni rostlo, letos očekává výrazný propad domácí spotřeby i exportu

173 zobrazení

Loňský rok byl pro české pivovarnictví ve většině ukazatelů úspěšný. Celkový výstav v roce 2019 vzrostl o 1,6 % a dotkl se hranice 21,6 milionu hektolitrů. Stejně jako v roce 2018 stojí za tímto výsledkem především export, který se meziročně zvýšil o 4,5 %, nealkoholické pivo si v exportu polepšilo o 22 %. Celková spotřeba piva se v Česku zvýšila jen mírně, a to o
0,9 % na 16,7 milionu hektolitrů. Podíl čepovaného piva v hospodách na celkové konzumaci i nadále klesá, vloni o další procentní bod na historických 35 %. Vlivem pandemie a souvisejících opatření se očekává zásadní negativní dopad na obor a pokles celého trhu.

Nárůst celkové produkce piva za rok 2019 byl stejně jako v předloňském roce tažen zahraniční poptávkou, která se procentuálně zvýšila nejvíce u nealkoholického piva, celkem o 22 %. Zájem o čepované pivo v tuzemsku i nadále klesá na úkor baleného ve skleněných lahvích, plechovkách a PET lahvích. Spotřeba piva na obyvatele se meziročně mírně zvýšila o litr na 142 l. „Jsme rádi, že české pivo chutná nejen doma, ale i v zahraničí. Do budoucna ale s přílišným optimismem nehledíme. Restaurace uzavřené na více než dva měsíce, další týdny a měsíce postupného návratu do normálu, nulový turismus – to vše se negativně podepíše na výsledcích letošního roku,“ říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Češi pivo raději pijí doma, pandemie tento trend ještě podpořila

Poměr prodeje piva v segmentu on-trade (gastrono mie, tj. hospody, hostince, restaurace, bistra, kluby) vs. off-trade (hypermarkety, supermarkety, večerky) v roce 2019 činil 35:65. Čepované pivo zažilo další meziroční pokles, tentokrát o 1procentní bod. V letošním roce pivovary očekávají ještě výraznější propad, a to vlivem pandemie a souvisejících vládních restrikcí, které donutily restauratéry své podniky na více než dva měsíce zavřít. Negativní vliv bude mít také omezená otvírací doba hospod po jejich otevření a zrušení velkých festivalů.

Z hlediska obalů si i v roce 2019 udrželo prvenství lahvové pivo se 40% podílem z celkové spotřeby. V závěsu bylo pivo sudové se 33 %, PET lahve tvořily 11 %. Stále oblíbenější jsou plechovky, jejichž podíl vzrostl o 1 p.b. na celkových 12 %.

Obliba jedenáctek a dvanáctek i nadále stoupá

Ležáky, tedy spodně kvašená piva se stupňovitostí 11 % – 12 %, si stejně jako v předchozím roce polepšily o 1,5 p.b. na 51,8 %. Celkově za posledních 10 let jedenáctky a dvanáctky vzrostly
o více než 13 %. Oproti tomu pivo výčepní se stupňovitostí mezi 7 %-10 % zaznamenalo pokles a tvoří 43,8 %. Ostatní piva se pak na celku podílejí 4,4 %.

Výstav nealkoholického piva v tuzemsku se držel na stejné úrovni jako v předchozím roce, pivovary uvařily 564 tisíc hektolitrů. Míchané nápoje na bázi piva pak po boomu v roce 2018, kdy produkce poskočila o 42,5 %, zaznamenaly v roce 2019 mírný pokles o 1,2 % na celkových 424 tisíc hektolitrů.

Import piva ze zahraniční vzrostl o 10,7 %. Do Česka se dovezlo celkem 424 tisíc hektolitrů piva, a to především z Polska, Maďarska a Německa. Největším importérem mimo EU zůstává Mexiko.

Zahraničí poptávka po českém pivu rostla, nealko je stále oblíbenější

Export českého piva meziročně vzrostl o 4,5 % a dosáhl úrovně 5,4 milionů hektolitrů, nealkoholického piva se vyvezlo dokonce o pětinu více než v roce předchozím. Nejvýznamnějšími exportními trhy v rámci EU zůstávají Slovensko, Německo a Polsko, na čtvrté místo poskočilo díky výraznému 36% růstu Maďarsko. Mimo EU jsou to stejně jako v minulých letech Rusko, Jižní Korea a USA. „Vývoz na většinu našich tradičních exportních trhů i vloni rostl, významnější pokles jsme zaznamenali pouze u Velké Británie, Rakouska a Jižní Koreje,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Nedostatek srážek ovlivnil kvalitu i cenu sladu, úbytek orné půdy je stále větší problém

Sladovny v uplynulém roce vyprodukovaly 543 tisíc tun sladu, z toho se do zahraničí vyvezlo 223 tisíc tun, což tvoří 41 % z celkové produkce. Z pohledu exportu zažil sektor méně úspěšný rok, vývoz sladu se meziročně snížil o 10 %. „Pokles vývozu sladu v loňském roce způsobilo hned několik faktorů. Promítla se vyšší poptávka tuzemských pivovarů a také pro ječmen nepříliš dobré počasí. Nedostatek srážek v kombinaci s nadprůměrnými teplotami měl negativní dopad na kvalitu i cenu sladovnického ječmene,“ říká Richard Paulů, ředitel největšího českého výrobce sladu Sladovny Soufflet ČR. Dlouhodobým problémem, nejen pro výrobce sladu, zůstává alarmující úbytek orné půdy. Ta v posledních deseti letech v Česku klesla o 75 tisíc hektarů.

Největším zahraničním odběratelem českého sladu zůstává Polsko, kam se ho minulý rok vyvezlo téměř 80 tisíc tun, ačkoliv export do této země meziročně poklesl o 15 %. Následuje Německo, kam se naopak vyvezlo o 15 % více než v roce 2018, a to téměř 40 tisíc tun. Výrazný 50% pokles zaznamenala Velká Británie, naopak více se vloni vyvezlo do Rakouska či Belgie. Česko je pátým největším výrobcem sladu v EU a tvoří 2 % celosvětové produkce.

Produkce chmele rostla navzdory suchému a teplému počasí

I přes suché a teplé počasí v minulém roce pěstitelé v tuzemsku sklidili 7 145 tun chmele, což je o téměř 40 % více než v roce 2018. Z toho v Žatecké chmelařské oblasti byla celková produkce 5 277 tun (73,9 % celkové produkce), v Úštěcké oblasti to bylo 934 tun (13 %) a v Tršické oblasti 935 tun (13,1 %). Jemně aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák zaujímala 76,6 % z celkové produkce, tedy 5 474 tun (34% nárůst). Na export šlo 4 235 tun chmele (85 % celkové úrody), nejvíce do Japonska a Číny. I v loňském roce obhájila Česká republika pozici třetí největší pěstitelské země světa a je největším producentem jemně aromatického chmele na světě.

Po úspěšných letech hrozí letos výrazný propad produkce českého piva

Dvouměsíční uzavření hospod a restaurací letos na jaře srazilo slibně se rozjíždějící sezonu. Prodej čepovaného piva se prakticky zastavil a výrazný pokles zaznamenaly pivovary i v exportu. Očekávaný meziroční propad produkce českého piva za prvních 5 měsíců se bude pohybovat mezi 1,5 – 2 miliony hektolitrů, z čehož tři čtvrtiny jdou na vrub domácí spotřeby a čtvrtina je pokles exportu. Na pokles trhu má vliv nejen dvouměsíční uzavření hospod, ale i následná restriktivní opatření (omezená otevírací doba, sportovní akce bez diváků, rušení festivalů). U těchto opatření navíc není zatím jasné, dokdy budou trvat.

V uplynulých týdnech se sice zvýšil prodej baleného piva v obchodech, ale i tak pivovary odhadují pokles lokální spotřeby ke konci května v rozmezí 1-1,3 milionů hektolitrů. K tomu je potřeba ještě přičíst pokles exportu v řádu 400-600 tisíc hektolitrů. Největší problémy mají menší pivovary a minipivovary, které jsou závislé na prodeji čepovaného piva v restauracích. Podle odhadů Českomoravského svazu minipivovarů by jich mohlo natrvalo skončit více než čtvrtina z celkových téměř 500.

Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven, foto: pixabay.com