Rohlík.cz fandí „ošklivkám“ i „křivákům“

2295 zobrazení

V polovině července se v nabídce největšího tuzemského online supermarketu Rohlík.cz již třetím rokem objeví také „křivé“ potraviny. Tedy ovoce a zelenina, která pro své vizuální nedostatky nevyhovuje normám většiny domácích maloobchodních řetězců. Po chuťové stránce a obsahu živin a vitamínů však za „rovnou“ či „pohlednější“ zeleninou nijak nezaostává.

„Vyhazování jídla kvůli vzhledu je jednoduše neekologické a neetické. Proto je nutné hledat možná řešení, jak využít co největší procento vyprodukovaných potravin,“ říká Tomáš Čupr, zakladatel společnosti Rohlík.cz.

Plýtvaní jídlem je neekologické hned z několika důvodů. Zemědělská produkce vytváří velké množství skleníkových plynů, vyhazováním jídla přichází vniveč využitá zemědělská půda, voda použitá na zavlažování, hnojiva, chemikálie, pohonné hmoty a lidská práce.

Jak mají jednotlivé druhy ovoce a zeleniny vypadat určují v současné době normy obchodních řetězců. Ty jsou však přísné, pro každý řetězec odlišné a neveřejné. Hodnotí se barevnost, tvar i zakřivení. Malé procento nevyhovující produkce putuje do zpracovatelských podniků či do maloobchodní sítě, kde nejsou tak přísné nároky. Nejjednodušším řešením ale bývá úrodu zaorat či zkompostovat. Kupříkladu u brambor se podle některých zemědělců kvůli vzhledu vyřadí 20 – 30 % sklizně, u mrkví sítem neprojde až 30 %. Odchylky od ideálu jsou obvykle minimální, přitom výživová hodnota plodin je stejná.

Za zařazování této zeleniny do běžného prodeje se po celém světě přimlouvá celá řada organizací. V Česku jej například podporuje sdružení Zachraň jídlo, s níž Rohlík.cz dlouhodobě spolupracuje se svojí aktuální kampaní „Jsem připraven“.

„Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN se kvůli vzhledu vyhodí až 20 % zemědělské produkce. Důvody, proč jsou dnes výpěstky vyřazovány, jsou ale často bizarní. Špatný odstín slupky jablka, příliš velká hlávka květáku, nerovnoměrně oranžová mrkev, příliš dlouhá stopka papriky, atd. Při posuzování kvality zemědělských výpěstků je tedy kladen větší důraz na estetiku, než na chuťovou kvalitu a výživovou hodnotu,“ píše sdružení ve své veřejné výzvě s názvem Překážky a příležitosti pro využití „křivé“ zemědělské produkce.

„Říká se – nesuď knihu podle obalu. U zeleniny a ovoce to platí dvojnásob. Z nerovnoměrně zbarvené mrkve či hlavičky květáku podivného tvaru se dá vytvořit stejně zdravé, chutné a hodnotné jídlo jako z vizuálně možná o něco atraktivnější zeleniny. Je nutné se v tomto ohledu zbavovat zaběhlých předsudků,“ uzavírá Tomáš Čupr z Rohlíku.cz.

Od 16. července tak Rohlík.cz prodává tuto křivou zeleninu: mrkev, okurku hadovku, okurku polní, brambory, cibuli, česnek, kedlubny, cuketu, petržel a rajčata. Na podzim pak do svého sortimentu zařadí i „ošklivá“ jablka, která jsou však stejně chutná a bohatá na vitaminy, jako ta tradiční z jiných řetězců.

Odkaz na studii nadace Zachraň jídlo.

 

Zdroj a foto: Rohlík.cz