5/2024 Martin Hejl, THIMM: „Největší úspěch nejsou medaile, ale firemní kultura.“

Chladné a mlhavé březnové ráno. Vstoupíte vchodem pro hosty a první potkáte usměvavou recepční. Co víc si přát. Cestou do zasedačky, kde rozhovor s jednatelem společnosti THIMM Martinem Hejlem probíhal, je všude vidět, že z vlnité lepenky lze vyrobit skutečně všechno. Koneckonců je to i jeden ze sloganů firmy. Krabice, POS materiály, hlavolamy, odpadkové koše nebo třeba lavičky z kartonu jsou na každém kroku. Jen káva byla v klasickém hrnku…

Začněme u odpadů. Když sleduji obsah modrých kontejnerů na tříděný odpad, vidím hlavně krabice z e-shopů. Kdo vlastně jsou vaši klíčoví zákazníci? Retaileři, e-shopy, výrobci?

Naši klíčoví zákazníci jsou z osmdesáti procent rychloobrátkoví retaileři, tedy hlavně z oblasti potravin a drogerie. Zbytek pak tvoří zčásti e-commerce, tedy krabice, v kterých nám domů vozí zboží a zčásti POS materiály, čili stojany a displaye. Vaše zmínka o modrých kontejnerech souvisí hodně s dobou Covidu. V té době se zavřely obchody a více fungoval internetový obchod. A ono to přetrvává dodnes.

Také záleží, jak lidi jsou nebo nejsou líní krabice do kontejnerů sešlapat či roztrhat.

Já mám pocit, když v kontejneru vidím krabici celou jako 3D, že jsou lidé placení od reklamy konkrétní firmou (smích). Ale možná jsou jen líní.

Jak byste jednou větou charakterizoval THIMM Obaly?
Jeden zákazník o nás napsal: Řád a čistota, vize do budoucna, Greta friendly.

Jaká je pozice firmy na evropském a českém trhu?

Trh se dá definovat výrobou či spotřebou vlnité lepenky v konkrétní zemi. V Česku se vyrobí ročně přibližně jedna miliarda čtverečních metrů vlnité lepenky. Spotřeba vlnité lepenky je u nás trochu menší než v Německu, ale vyšší než například v Rumunsku. Podíl na českém trhu si udržujeme okolo třinácti procent. Část produkce z českého trhu se vyveze do zahraničí, ale podobnou část jiní dovezou do Česka.

Co je možné vykouzlit z vlnité lepenky? Jaké druhy obalů nabízíte?

Máme jeden claim a ten říká „z vlnité lepenky cokoli“. Stačí se rozhlédnout.

Chtějí zákazníci spíše levné krabice? Jak velký zájem je o sofistikovanější, a tím i dražší obaly?

Za 28 let jsem neslyšel, aby zákazník chtěl drahý obal. Většinou říkají, že to chtějí co nejlevnější, nejhezčí a nejlépe ihned. Taková trojice vlastností samozřejmě nefunguje. Z 380 zaměstnanců máme asi 25 designérů, kteří se snaží zákazníkům vyjít vstříc a splnit jejich požadavky. Samozřejmě základem výroby jsou krabice. Ale když řekneme „levné“, zákazník si stejně myslí, že levné nejsou. Všechno je to o poměru cena / výkon. Barvy, lesk, všelijaké výseky pak samozřejmě cenu zvyšují.

Funguje nějaká spolupráce s marketéry, například u POS materiálů? Fungují agentury spíše jako klienti nebo konkurenti?
Někdy jsou obojí. Oni si mohou vše objednat o nás, ale některé výrobky, třeba různé POS materiály si dokáží vyrábět sami. Je to hodně individuální, případ od případu.

Žijeme pod zaklínadlem ESG. U obalů, které mají často krátkou životnost, je tlak na udržitelnost velký. Jak se s tím vypořádal THIMM?

To je boží otázka. Většina našich krabic jde do potravin, tak proč by měla být dlouhá životnost? Ale jinak samozřejmě probíhá koloběh. Obaly z obchodních řetězců jdou do papíren, pak k plničům a znova vzniká vlnitá lepenka a krabice. Pak ale se můžeme ptát, zda to je krátká nebo dlouhá životnost.

Já jako zahrádkář, který sbírá v supermarketech bedýnky od ovoce a zeleniny, je pak používám třeba několik let a tím vlastně prodlužuji jejich životnost…

Tomu se říká druhý život obalů. Ale další tip pro zahrádkáře je obaly rozřezat a položit je tam, kde nechci, aby rostl plevel. Navíc jdou i kompostovat.

Když pomineme legislativní požadavky, je udržitelnost vynucována i ze strany spotřebitelů?

Naše branže se o udržitelnost stará odjakživa. Akorát se tomu dřív tak neříkalo. My jsme například přistoupili k takzvané SBTi iniciativě, která stanovuje cíle pro snižování skleníkových plynů. Je to postavené na vědeckém základě, ale nejsem si jistý, kolik spotřebitelů by tomu rozumělo.
Co považuji za důležité je, že THIMM je rodinná firma. A ta udržitelnost se předává z generace na generaci. Tady v Česku se udržitelnosti věnujeme také dlouho. Vybudovali jsme obchvat a darovali ho městu, postavili jsme čistírnu odpadních vod. Letos budeme instalovat fotovoltaiku. Ta se zaplatí s dotací i bez dotace. Prostě jedeme v udržitelnosti naplno.

Kde bude obalový trh za 5, 10, 20 let?
Kde bude za 5 až 10 let víme. Digitalizace a robotizace. Člověk se dostane do pozice operátora či hlídače hardwaru a softwaru. Fyzické práce pro lidi bude minimum. Průmysl 4.0, kde je všechno digitalizováno a robotizováno, umožní více pracovat starým lidem nebo ženám. My jsme dříve byli doslova testosteronová fabrika, ale již dnes je to jiné a v budoucnu to bude ještě lepší. Pokud budou lidé zvládat práci duševně, fyzické překážky by neměly být.

A co za 20 let?
Zajímavá otázka. My máme dlouho vizi, které říkáme v THIMMu „Internet of pack“, tedy po vzoru internetu věcí máme internet obalů. Tvrdíme, že v budoucnu každá krabice, lépe řečeno každý obal bude mít svůj kód, něco jako je QR kód. Podle něj se dostaneme k veškerým informacím, které budou uloženy někde na cloudu. Něco jako rodokmen obalu. Spotřebitel najde informace pro spotřebitele, my tím budeme plánovat a řídit výrobu. Vyřeší se tím i zpětná dohledatelnost obalu, která vyplývá ze zákona a dnes se řeší ukládáním souborů na různých místech. Výroba proběhne bez dotyku lidské ruky a troufám si tvrdit, že zažijeme home office i ve výrobě. Stroje budete řídit z domova.

THIMM se pyšní řadou ocenění. Co považujete za největší úspěch?
My soutěžíme v národním i mezinárodním mistrovství v obalech. Například letos Česká republika získala 14 ocenění v obalech. Mezi nimi je i naše zlatá medaile ze soutěže WorldStar. Ale pro mě náš největší úspěch je firemní kultura. Asi proto jsme atraktivní zaměstnavatel. Průměrná doba zaměstnání u nás je přes devět let a navíc máme přes deset procent lidí z generace Z.

Spolupracujete se školou Litegra. Pro školu je přínos jasný. Jak ale ovlivňují studenti vás jako firmu i šéfa?
Do deseti let nám odejde silná generace ve firmě. Chceme-li za pár let získat mladé lidi, musíme je již dnes podpořit. Snažíme se je přitáhnout k nám do fabriky a udělat pro ně různé soutěže, třeba jak využít rozšířenou realitu v dárkových obalech. A to je baví. Je s tím spojená umělá inteligence a digitalizace. Proto se může stát, že v budoucnu přijdou k nám do firmy pracovat a pokračovat v naší tradici. Stručně řečeno – takové aktivity nám přivedou nové zaměstnance.

Mám-li správné informace, pracujete ve firmě cca 28 let. Co vám firma dala a vzala?
Já vnímám těch 28 let jako jeden neuvěřitelný skvělý mejdan, kdy si každý den hraju a ještě s lidmi, s kterými mě to hraní baví.

autor rozhovoru: Tomáš Hájek

Hlavní partner

Partneři

Mediální partneři

Podpořte prosím

 
Bankovní účet
2 801 779 543/2010