12/2025 Roman Kotlán, ředitel SBK: „Nejlepší nápady přicházejí, když se člověk na chvíli zastaví.“
Roman Kotlán je ředitelem Sdružení pro bankovní karty, organizace, která nemá v Evropě srovnání, je pořadatelem mnoha odborných konferencí, mj. cardforum® a vydavatelem odborného magazínu cardmag®. Zároveň je členem poroty soutěže Visa Bank Branch of the Year. Jeho celoživotní zálibou je sport, hlavně hokej, který stále aktivně hraje. Setkali jsme se v kanceláři SBK v centru Prahy, abychom si popovídali nejen o jeho pracovním životě, co mu přinesla práce v Chemopetrolu, na Ministerstvu průmyslu, zkušenosti z privátního sektoru kdy pracoval pro oděvní firmu i ČSOB, ve které se snažil o to, aby práce všechny kolem bavila, ale také proč se stal průkopníkem vzdělávání zaměstnanců bank, proč je Česká republika takovým bankovním „mini hubem“. Se vším o čem jsme diskutovali, bylo propojené mottem „alespoň jsem to zkusil …“.
Pocházíte se severních Čech z Litvínova a zároveň stále hrajete aktivně hokej. Vidíte nějakou souvislost mezi vrcholovým sportem a vaší úspěšnou pracovní kariérou?
Ze sportu si stále přináším hlavně odolnost, hravost, kontakt a interakci. Proto jsem si už v minulosti řekl, že lidem na trhu z bankovní a technologické branže nabídnu krom jiného interakci a sebevzdělávání resp. rozvíjení a sdílení toho nejlepšího, co na trhu díky nim vznikne. Vědomí, že to funguje, je přesně to, co mě stále posouvá dopředu. Když něco děláš, tak to máš dělat pořádně a pokud to nedotáhneš, je jako kdybys nedělal nic, a to mám i ze sportu.
Jak vznikl formát konferencí cardforum® ?
To je delší příběh. Na konci 90. let jsem přemýšlel jak lidi propojovat napříč trhem, i když mohou být a jsou si navzájem konkurenty (…) no, a vytvořil jsem formát nejprve domácí odborné konference, která svým významem v další dekádě přerostla v mezinárodní formát. Vzdělávací, průřezová konference napříč oborem, doplněná o přesahová témata, opět, aby to lidi bavilo! Zpočátku nás bylo několik desítek, později kolem 100 účastníků, v posledních letech se na akcích protočí i téměř 300 účastníků. V počáteční fázi byly konference pořádané ve všech regionech, od Mariánských Lázní a Karlových Varů, přes Harrachov, Špindlerův Mlýn, České Budějovice, Jindřichův Hradec, až Znojmo, Ostravu či Hradec Králové. Působili jsme jako takový kočovný cirkus. Konference byly z hlediska obsahu zaměřené průřezově na hlavní specializace a odbornosti ekosystému platebních karet. Tak vznikl formát propojených konferencí. Zároveň jsem ale kladl důraz na to, aby lidi viděli rozdíly mezi velkými městy (příkladem Praha) a regiony, a tehdy byly rozdíly opravdu velké. Praha byla vždy jakousi výkladní skříní, pár km od ní však nebylo možné hovořit o akceptační infrastruktuře. Posledních cca 10 let je situace už jiná a vzhledem k robustnosti formátu konference a nárokům na produkci dávalo smysl konference ukotvit jen ve dvou destinacích, kde lidi mohou na chvíli přepnout z denního stressu a věnovat se myšlenkám rozvoje, inovacím a sami sobě. Takže v sudé roky se sektor platebních karet, plateb a technologií schází a rokuje v klidných místech na břehu Sečské přehrady a v lichých letech vyrážíme do vysokohorského prostředí Krkonoš. Jiný formát konferencí je pořádán na břehu Máchova jezera. Jak vidíte, inspirativní místa.
Stále jsem ale přemýšlel nad tím, jak formát konference adaptovat do Prahy, a před více než 10 lety jsem přišel s návrhem pozvat karetní a technologické odborníky z Česka, Slovenska a dalších zemí do Prahy – na konferenci cardsession® První dva ročníky jsem organizoval v originálních prostorech divadla Archa. Koncept a formát vypadal jako životaschopný, takže další pokračování se přeneslo do interesantních prostor secesního Paláce Ambassador. No a letos byla konference v Ambassadoru podesáté. Samozřejmě konferenci v posledních letech navštěvují krom odborníků a specialistů v sektoru platebních karet, plateb a technologií i zástupci různých institucí, které byly a jsou do ekosystému plateb vtahované, např. Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva financí ČR, Prezidia Policie ČR atd.
Jak jste se vůbec dostal k bankovnictví?
Po VŠE jsem tři roky pracoval Technickém závodě Benziny/Chemopetrol, kde jsem se potkával s lidmi nejrůznějších profesí od ekonomů po dělníky, prostě realita 80. let, která tě naučí pracovat s lidmi všech typů. Pak jsem byl tři roky na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. V dalších letech jsem přičichl k esencím kapitalismu volné soutěže modelu českých divokých 90. let, kdy člověk nekoukal na to, kolik hodin tráví v práci … objevil jsem se v soukromé společnosti, která šila speciální sportovní zboží, z velké části určené na export do Itálie, Švýcarska či Skandinávie. Ve firmě jsem dělal snad úplně všechno. Už během studií jsem šil oblečení, nejdříve pro sebe a potom pro rodinu, kreslil návrhy, hodiny seděl u šlapacího stroje Singer. Byla to zrychlená, ale opravdu velmi intenzivní škola života, protože, když nevyrobíš, neprodáš, nevyděláš. A pak jsem v roce 1993 šel kolem ČSOB, kde visel inzerát, že hledají někoho pro novou oblast, tak jsem tam zaťukal a od konce roku 1993 jsem byl u zrodu platebních karet v ČSOB resp. na tuzemském trhu. Byl jsem zvyklý intenzivně pracovat a hledat originální formy práce a komunikace, byl ze mne po roce v bance nejmladší ředitel odboru nejmladšího oboru bankovnictví. Byl jsem a jsem solitér (…) vymýšlel jsem si kreativní návrhy designů karet, sám dělal marketing, komunikaci i školení poboček. Samozřejmě jsem se musel věnovat i dennodenní černé práci, ale snažil jsem se, aby i to bylo něčím zajímavé. Poskládal jsem tým lidí, které jsem motivoval příkladem, důvěrou a delegováním autonomní odpovědnostní každého z týmu. Zkrátka byla to doba, která se už nebude opakovat. Potom banku koupili Belgičani a začali se objevovat manuály na všechno, a to už mne nebavilo, po nějaké době jsem odešel.
Jste ředitelem Sdružení pro bankovní karty (SBK). Co je posláním SBK a jaké jsou jeho aktivity?
SBK je jedinečná, řekl bych unikátní platforma, vytvořená z poznání minulosti a přes porozumění současnosti k projekci do futura (…) platforma, která propojuje bankovní i nebankovní sektor, dodavatele technologií a software, processingové společnosti, firmy dodávající vše kolem bankomatů, platebních terminálů, e-commerce prostředí, platební řešení, fintechy apod. Je to celkem cca 60 různorodých subjektů se svou autonomní rolí, vlastní politikou a strategií na trhu. Nicméně ve vybraných oblastech např. legislativy, regulací, inovací, prevence a bezpečnosti, vzdělávání a technologického progresu jsou schopné naslouchat a optimalizovat procesy pro rozvoj moderní platební a uživatelské infrastruktury. Nikde v Evropě nic podobného v takové šíři zaměření a komplexnosti není.
Magazín cardmag® jste vytvořil sám. Co Vás vedlo k jeho založení?
O nějaké formě komunikace (internet byl v plenkách, sociální sítě samozřejmě neexistovaly) jsem začal přemýšlet na přelomu milénia, kdy začala hrát významnou roli komunikace napříč trhem. Bylo potřeba vzdělávat trh, přinášet na nějaké platformě informace z domova i ze světa, přiblížit technologickou úroveň v zahraničí, ale také představit schopné lidi na tuzemském trhu, jejich hodnotu a přínos. V roce 2003 jsem přišel s prvním číslem magazínu cardmag® (…) definoval jsem ho jako odborný čtvrtletník nejen o kartách, který obsahoval rozhovory, reportáže, představování zajímavých lidí, odborníků, společností, ale i zahraničních trhů, to vše v kontextu k platebním kartám a rostoucímu významu technologií. Aby obsah nebyl jen o kartách, psal jsem editorialy, přibližoval umění v různých formách, přinášel jsem zajímavosti z různých oborů lidské činnosti, módu, design atd. Hodně jsem fotil, připravoval grafiku a vše kolem produkce tištěné i elektronické formy. Magazín se během krátké doby dostal do mezinárodní extraligy mediálních partnerů významných konferencí a kongresů v oblasti platebních karet. Magazín jsem distribuoval do všech knihoven v České republice, na všechny instituce, na ministerstva, do bank a médií. Po čase projevily zájem o inzerci zajímavé společnosti na trhu … bylo to svým způsobem vzrušující a naplňující, poskytovat lidem užitečné a smysluplné informace.
Česká republika je takový bankovní inkubátor. Proč právě my?
Česká republika má několik výhod, z hlediska velikosti není malá, ale ani velká, prostě tak akorát pro vyzkoušení zajímavých projektů. Zároveň je Česko technicky a technologicky vybavené spoustou velmi schopných a šikovných lidí a firem … i z uvedených důvodů byl český trh vybrán, jako jeden z prvních kde se testovaly a rozvíjely platební řešení s využitím čipové technologie, později a se stejně úspěšným výsledkem platební řešení s využitím bezkontaktní čipové technologie. Samozřejmě lze připustit tezi, že česká populace je přístupná k používání nových technologií, ale bez tvrdé práce stovek odborníků v ekosystému platebních karet, plateb a souvisejících technologií a obrovských investic bychom nebyli tam, kde jsme, totiž na špici.
Kde se dnes nejvíc platí kartou a čím? Co říkají statistiky?
SBK zpracovává agregovaná data za trh a ty také zveřejňuje v pravidelných čtvrtletních statistikách na svém webu jako otevřeném zdroji. Z agregovaných dat lze samozřejmě dovodit trendy či směr ve využívání platebních karet resp. dalších platebních prostředků jako jsou mobily či nositelná elektronika. Analytické statistiky dle různých parametrů resp. demografického členění mají jednotlivé banky resp. vydavatelé platebních prostředků. Statistiky využívají banky, technologické společnosti, ale také media a státní úřady a další subjekty, včetně zahraničních. Současným trendem je platba mobilem (přibližně 60 % transakcí), zbytek transakcí je dán používáním tradičních plastových karet resp. v menší míře nositelnou elektronikou (hodinky, náramky, prstýnky).
Jak se podle Vás bude platit za 20 let?
To, čím se bude platit v relativně daleké budoucnosti, je těžké říci (…) technologický progres je enormní, do ekosystému vstupuje AI, která vše ještě urychluje … určitě nějakou dobu budou i nadále využívané plastové karty, virtuální karty v mobilech, mobily, tokeny, ale také hotovost. Vezměme si např. složitou geopolitickou situaci, možné technické výpadky v důsledku energetických kolapsů či řádění hackerů v kyberprostoru atd. Pro část populace je i dnes hotovost králem! Já osobně jsem liberál, a to i ve smyslu umožnění každému zvolit platidlo či platební metodu dle svých možností a preferencí. Ne každý je zdatný v internetovém bankovnictví, tak proč třeba rušit bankovní pobočky? A co se týče technologií, před cca 15 lety jsem psal scénáře pro různé krátké reklamy a spolupracoval jsem se studenty z filmové fakulty (…) natočili jsme mj. reklamu, kde byla s trochou nadsázky použitá scéna platby s mrknutím oka. Dříve fantazie, v současné době díky propojení nových technologií, neuronových sítí a biometrie si lze platbu mrknutím oka prakticky představit.
Máte při těch všech pracovních aktivitách čas na rodinu?
Mám skvělou ženu a skvělou rodinu! Rádi cestujeme a poznáváme vše, co patří k naplnění života (jako Italové J). Žena ví, že jsem trochu blázen – focení, móda, umění, sport … práce, které se věnuji. Je toho někdy moc a trochu na hraně toho, že bych mohl trávit více času doma, ale nejsem workoholik, jen mne to fakt baví. Mám dvě dcery a 3 vnoučata, bydlí nedaleko, tak že se často vidíme – jsem šílený dědek.
Autor rozhovoru: Jana Follprechtová, Foto homepage: Robert Vano