Vánoční kurýr nikdy nezvoní dvakrát

699 zobrazení

aneb, jste si jistí, že váš vánoční dárek opravdu dorazil adresátovi?

Předvánoční čas je v rámci kategorie marketingových komunikací, POP nevyjímaje, mimo jiné charakteristický předáváním vánočních dárků obchodním partnerům. V regionu střední a východní Evropy je tato tradice dle mých zkušeností zakořeněna mnohem více než v Evropě západní.

Když jsem jednou obdaroval obchodního partnera z Rakouska, dlouho nechápal, o co se jedná, a proč to vlastně dělám…

Petr Majerik

Asi i z těchto důvodů některé nadnárodní společnosti s centrálami západně od našich hranic tuto položku v posledních letech v rámci úspor nákladů celkem často škrtají. Místní zaměstnanci těchto firem pak ze zoufalství raději někdy koupí pár dárků alespoň ze svého, aby se necítili trapně.

Dalším specifikem je, že předávání dárků není vždy reciproční. Média obdarovávají klienty a agentury, agentury posílají dárky klientům, ale na média si vzpomene už jen málokdo… Zkrátka dodavatelsko-odběratelské vztahy mají vliv i na tuto oblast.

Z hlediska typů dárků stále naprosto vítězí vína. Často je to jako „barter – deal“, kolik lahví vína rozdáte, tolik také dostanete.

Když už někoho obdarujete, ale nepředáte mu dárek osobně, nýbrž prostřednictvím kurýrní služby, jste si jistí, že váš dar opravdu doputuje k cíli? Nebo že i vy dostanete všechny dary od vašich obchodních partnerů?

Vzpomínám si, že má bývalá kolegyně vymyslela před lety velmi specifický a na míru ušitý mimořádný dárek pro naši klientku. Když jsme s ní šli koncem ledna na společný oběd, těšili jsme se, že se s námi podělí o radost z něj. Během předkrmu se tak nestalo. Během hlavního chodu se tak nestalo. Nedošlo k tomu dokonce ani při dezertu. Při loučení už to nešlo vydržet a přímo jsme se zeptali, jak se jí náš originální dárek líbil. Asi vás už nepřekvapí informace, že k ní nikdy nedoputoval. Při následném pátrání nám majitel kurýrní služby sdělil, že prý došlo k politováníhodnému pochybení, které se stává maximálně jednou až dvakrát za deset let, a oběma dámám poslal jako omluvu obří kytici. Původní dar samozřejmě zmizel v nenávratnu…

Podobnou situaci jsem zažil i v opačné roli, tedy obdarovaného. Během vánočních svátků jsem se náhodně v hypermarketu potkal se svým obchodním partnerem. Popřáli jsme si vše dobré do Nového roku. Jen ruku mi tiskl nečekaně dlouho, a hluboce se mi při tom díval do očí… Za pár minut jsme se při kroužení s nákupními vozíky po obchodní ploše znovu málem srazili. Asi dělá mystery shopping, pomyslel jsem si. Upřel na mně opět svůj zrak a zdálo se mi, že na mně dokonce spiklenecky pomrkává jedním okem. Nevěděl jsem, co si o tom mám myslet. Do třetice už jsem měl pocit, že mě cíleně sleduje. To už to ale nevydržel a vyhrknul na mně: „A co dárek, náš vánoční dárek, jak se ti líbil? Byl dost originální, viď? Dostal jsi letos něco zajímavějšího? Dali jsem si tím hodně práce!“ Asi už tušíte, že jsem neměl ponětí, o čem že to vlastně mluví. Po jeho následném komplikovaném pátrání mi kurýr po týdnu donesl pomačkanou a nezabalenou krabici jen s částí daru, lahví vína, protože tu dobrůtku s omezenou trvanlivostí už někdo stačil v mezidobí zkonzumovat.

Takže pokud tuto oblast nemáte vyřešenou důmyslným kontrolním mechanismem, přičemž pouhý podpis potvrzující převzetí zásilky zdá se vždy nestačí, a v lednu se setkáte s některým ze svých obchodních partnerů, kterého jste chtěli obdarovat něčím vtipným nebo originálním, a on se o tom vůbec nezmíní, raději se ho přímo na váš dárek zeptejte.

To víte, nejsou lidi, a kurýra dnes může dělat kde kdo…

Petr Majerik, media coach, člen poroty POP STAR a člen poroty TOP In-store realizace měsíce portálu Mistoprodeje.cz.

Zdroj: Petr Majerik, foto: Petr Majerik, pixabay.com