České řetězce jsou unikátní, žádný z nich nemá ani desetinu trhu

„Zatímco v drtivé většině zemí ovládá největší řetězec 20 až 30 procent trhu, v ČR to není asi deset procent. Podobně je to i v případě tří nejsilnějších řetězců. Ve většině zemí ovládají 40 až 60 procent trhu. V Česku jen 28 procent,“ uvedl jednatel společnosti Incoma GfK Tomáš Drtina.

Celkově kontroluje pětice největších řetězců 40,6 procenta českého rychloobrátkového trhu, desítka největších pak necelých 56 procent. Většina Čechů žije v okresech, kde působí na trhu minimálně sedm obchodních řetězců. Po Aholdu, který provozuje prodejny a hypermarkety Albert, je dvojkou na českém trhu Kaufland (9,3 procenta), třetí místo zaujímá Tesco (8,1 procenta). Čtvrtý je diskont Penny Market (7,7 procenta).

Nákupy se zmenšují, roste podíl akční slev a luxusu

Velikost nákupu u rychloobrátkového zboží v poslední době klesá, přičemž stále vyšší podíl zákazníci nakupují za ‚akční‘ ceny. Se slevou se prodávají spíše značkové výrobky než privátní značky řetězců. Roste také zájem o dražší prémiové zboží. „Dá se z toho usuzovat, že čeští zákazníci se stále více učí oceňovat hodnotu nakoupeného zboží – tedy, že nejde o snahu ušetřit za každou cenu nebo koupit co nejlevnější výrobek, ale důraz je na poměru hodnota/cena,“ uvedl analytik Incomy Zdeněk Skála.

Ekonomická krize podle něj působí jen částečně přímo na snížení kupní síly. Ještě silnější je její psychologický efekt, což je dobře patrné na klesající důvěře spotřebitelů v ekonomickou budoucnost. „Pokles nákupů potravin však nesouvisí jen se sníženou spotřebou, ale také s nahrazováním určitých kategorií výrobků alternativami. Například voda z kohoutku místo balených vod, dále s tendencí méně plýtvat, méně zkažených potravin končí v koši, i s příklonem ke zdravějším stravovacím návykům,“ dodal Skála.

Jak ukazuje studie Incoma Shopper Typology, jednotlivé skupiny nakupujících se ve svých nárocích stále více odlišují. Na druhé straně, nabídka řetězců se spíše sbližuje a jednotlivé řetězce jsou si podobnější. Důsledkem je stále silnější konkurence na trhu o ‚průměrného zákazníka‘, přičemž opravdu průměrných zákazníků je velmi málo. I to přispívá k nasycenosti trhu.