Cashback v ohrožení

Regulaci zavádí zákon o oběhu mincí a bankovek, který v plném znění začne platit od července. Do té doby by měli prodejci nabízející cashback vyškolit své prodavače tak, aby uměli rozpoznat padělky bankovek. Týká se to až desítky tisíc lidí a náklady na školení se odhadují na desítky milionů korun. Proškolení každé prodavačky vyjde na zhruba dva tisíce korun. A právě to vnímají některé řetězce jako největší zátěž. Navíc poukazují na to, že už své zaměstnance školí, aby rozpoznali padělky.
 O zrušení služby cashback podle prezidenta Svazu českých a moravských spotřebních družstev Zdeňka Juračky uvažuje například síť družstevních prodejen COOP, která výběr hotovosti nabízí na zhruba 1 500 pobočkách v zemi. Zrušit cashback by mohl i Ahold, provozovatel supermarketů a hypermarketů Albert. „Proškolení tisíců zaměstnanců by nás stálo miliony korun, takže budeme případně ještě řešit otázku, jestli je taková investice efektivní a jestli raději cashback nezrušit,“ připustil Radek Halama z Aholdu. Z velkých řetězců službu nabízí také Globus, Interspar nebo drogerie Schlecker a některé čerpací stanice.

Spor o smysl nařízení

 Zastáncem povinného školení je Česká národní banka. Naopak obchodníci a také ministerstvo financí považují novinku za  nesmyslnou zátěž. „Namítali jsme za Sdružení pro bankovní karty, že nedává smysl, proč školit pokladní jen v případě, když vyplatí cashback a ne když normálně vracejí peníze, kdy se vydá řádově více hotovosti,“ sdělila MF DNES Marie Hešnaurová, šéfka rozvoje platebních karet České spořitelny.
„Už nyní naši zaměstnanci procházejí jednou ročně interním školením na rozpoznávání bankovek podle materiálů ČNB. Je to náš zájem odhalit padělky, protože jinak se nám o ně snižují tržby,“ připomíná Halama, odpovědný za pokladní systémy Aholdu. Podobně jako obchodníci argumentuje i ministerstvo financí. „MF vychází z toho, že postup při cashbacku se z hlediska nakládání s hotovostí nijak neliší od situace, kdy obchodník vrací hotovost při běžném placení,“ sdělil agentuře ČTK mluvčí Ondřej Jakob.
Naopak Česká národní banka, která regulaci navrhla, nařízení považuje za důležité. „Výběr hotovosti z účtu zákazníka proškolenou obsluhou minimalizuje pravděpodobnost, že bude zákazníkovi z pokladny obchodníka vydán dříve přijatý padělek, který mu následně bude odebrán bez náhrady,“ uvedla Petra Hájová z tiskového oddělení.
Banka se také odvolává na Evropskou unii, z jejíhož nařízení požadavek vyplývá. MF DNES však uvedla, že podle zdrojů z bankovních kruhů EU nepožaduje, aby školením prošla každá pokladní obchodu, který nabízí cashback. 

Stihnou firmy školení včas?

Další problém pro obchodníky je čas. Řetězce nemusí školení do července stihnout. Někteří zřejmě nechali tuto záležitost na poslední chvíli v naději, že se nakonec zruší. Firem na školení také nemusí být dostatek. Šéf jedné z větších agentur, společnosti Santia, Zdeněk Santler odhadl, že do konce června stihne vyškolit až tisíc lidí. Kromě jeho firmy už má pověření od ČNB jen šest firem a Česká pošta.
 V případě, že obchodníci budou nabízet službu dál bez řádného proškolení zaměstnanců, mohou dostat pokutu až deset milionů korun. „Máme krizový scénář, kdy bychom proškolili vybrané zaměstnance, abychom zaplnili pokladny. Ale bude nám to komplikovat plánování směn, abychom zajistili střídání na pokladnách a směnách,“ řekl MF DNES Radek Halama z Aholdu. Firma zatím vyčkává a doufá, že ministerstvo financí strčí nohu do dveří České národní banky a nařízení zruší, nebo alespoň oddálí.

 

cs_CZCzech