Kdo získá zákazníky Sparu?

  • Jak se změní český maloobchodní trh odchodem dalšího
    řetězce, z hlediska postavení dodavatelů a cenové politiky obchodníků?

  • Který z odchodů velkých řetězců z České republiky měl
    na další vývoj trhu největší dopad, resp. který by měl největší dopad v
    budoucnu?

  • Můžeme v nejbližších letech očekávat další odchody z české
    maloobchodní scény?
  • Lze očekávat na druhou stranu také nějakého nového hráče?

  • Co české maloobchodní síti v současné době nejvíce
    chybí?

Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu
ČR

  • Akvizici Sparu s Aholdem nepovažuji za nic převratného, a to
    včetně vlivu této transakce na změny situace na vnitřním trhu. O odchodu Sparu
    se mluvilo dlouho a ještě delší dobu spekulovalo. Otázkou vždy bylo, kdo
    vyhraje či lépe řečeno bude mít fi nanční zdroje na realizaci tohoto kroku.
    Aholdu lze v tomto případě poblahopřát, že se stal lídrem trhu a popřát mu ať
    mu ta pozice dlouho vydrží. Z mého pohledu totiž český maloobchodní trh není
    ještě zdaleka ustálený a lze očekávat další změny, a to jak z hlediska odchodu,
    tak i příchodu dalších významných tržních hráčů evropského či světového
    rozměru.
    Z hlediska dopadu této akvizice na tržní vztahy neočekávám žádné významné
    změny. Určitě to bude znamenat posílení vyjednávací pozice Aholdu vůči
    dodavatelům. Když se ale podíváme na změnu tržních podílů, nebude to znamenat
    zásadní narušení konkurenčních vztahů, i když podíl Aholdu stoupne nad 10 %.
    Znamená to dobrou zpráva pro české spotřebitele, neboť na našem trhu bude
    nadále panovat rozhodující měrou tvrdá konkurence mezi maloobchodními subjekty,
    což zajistí příznivý vývoj maloobchodních cen i pozitivní vliv na vývoj
    inflace.
    V tuto chvíli bych nesrovnával či nekomentoval odchod jiných řetězců
    z trhu v minulých letech neb jsme pod silným tlakem globalizačních vlivů a
    restrukturalizace trhu není dosud ukončena.
  • Česká část maloobchodu se postupně dostává do rozhodující
    fáze, kde se ukáže, kdo má či nemá ekonomickou sílu a systémovou připravenost
    na přežití v tvrdém a nekompromisním tržním prostředí. Lze sledovat
    některé připravované, částečně či úplně realizované akvizice. Zároveň však lze
    opětovně konstatovat, že takový vývoj bylo možné očekávat a stejně jako u
    zahraničních obchodních řetězců není vývoj na české maloobchodní scéně z
    pohledu „přežití“ českých subjektů ukončen. Rád konstatuji, že stabilním prvkem
    mezi českými subjekty je skupina COOP, které se v posledních letech daří a jako
    její představitel bych si samozřejmě přál, aby tento vývoj pokračoval. Pokud
    bych chtěl vzpomenout či se vyjádřit k tomu, co české maloobchodní síti chybí,
    je to již z mé strany několikráte doporučovaná postupná integrace činností
    (zejména nákupu), ale i fúze českých subjektů v podobě v jaké probíhá v
    systému COOP.

 Tomáš Drtina, jednatel INCOMA GfK

  • Tržní pozice Aholdu tímto krokem pochopitelně posílí, a to i
    ve vztahu k dodavatelům. Někteří z nich již konec konců i v tisku spekulují,
    kolik je přeměna stávajících prodejen Sparu bude stát. Konkurence ovšem pořád
    zůstane vysoká, na spotřebitelské ceny tento krok nebude mít zásadnější vliv.
    Zajímavé bude sledovat, jaké prvky nabídky prodejen Interspar případně budou
    zakomponovány do prodejen Albert. Spar měl velmi dobrou pozici u zákaznického
    segmentu „Kvalitně pro rodinu“, což pro Ahold může být zajímavá příležitost.
  • Na trh měly vesměs větší dopad příchody nových hráčů a
    formátů než odchody. Ale i odchody samozřejmě vliv mají – s každým z nich
    přichází určitá část zákazníků o svou oblíbenou prodejnu a v některých
    případech i o některé oblíbené produkty. Dodnes v rámci výzkumů někteří
    respondenti vzpomenou na Delvitu či Carrefour. Každý odchod však v sobě nese i
    šanci na určitý repositioning zbylých hráčů. Právě dva výše zmíněné odchody
    vedly některé konkurenty k posílení kvality nabídky.
  • Ani další odchod z trhu není zas až tak nepravděpodobný –
    pokračující koncentrace maloobchodního trhu odpovídá mezinárodním trendům. A
    uvědomme si, že zatímco v západoevropských zemích je tržní podíl TOP 5
    největších řetězců na rychloobrátkovém trhu zpravidla mezi 60–75 %, v Česku to
    navzdory husté síti prodejen bylo před akvizicí Sparu pouze 46 %. Noví hráči
    stále přicházejí, naprostá většina jich je v nepotravinářském segmentu – stačí
    se podívat, jak se postupně proměňuje struktura nájemců v nákupních centrech. I
    v případě potravin nicméně můžeme pozorovat, jak se rozvíjí řada lokálních
    sítí. Nový impuls může přijít i shora, různé finanční skupiny mapují trh a
    sledují investiční příležitosti, nelze samozřejmě vyloučit ani změny
    v důsledku akvizicí na mezinárodní úrovni.
  • Enormní tlak na efektivitu a snižování nákladů vede některé
    obchodníky k tomu, že se snaží uspořit i tam, kde se to již někdy odráží v
    kvalitě služeb poskytovaných zákazníkům. Důraz na okamžité ekonomické výsledky
    a spirála cenových slev navíc vedou k tomu, že namísto loajality k prodejně
    či řetězci se značná část populace stala loajální ke slevám. Celkově jsou na
    tom ovšem Češi z hlediska kvality nákupních podmínek určitě lépe než třeba před
    deseti či patnácti lety.

Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářská komora ČR

  • Pokud se podíváme na maloobchodní trh jako takový, nedá se z vnějšího pohledu
    žádná podstatná změna očekávat. Pro snížení konkurence na maloobchodním trhu se
    všemi jejími negativními dopady jak na spotřebitele, tak na dodavatele (nízká
    cena za nízkou kvalitu) by musela být redukce daleko zásadnější, fungování
    státní správy daleko důraznější a chování spotřebitele daleko zodpovědnější.
    Špatnou správou jak pro zákazníka, tak pro dodavatele nicméně je, a je to možná
    i signál vůči státní správě, že by měla začít konečně věci řešit, že odchází
    další z řetězců, který měl zájem prodávat kvalitu a neměl mezi dodavateli tak
    špatné renomé. Posiluje zjevně „low endové“ křídlo maloobchodu v ČR
    reprezentované diskonty a dalšími řetězci s podobným chováním.
  • Z ČR de facto žádný „velký“ řetězec dosud neodešel, protože
    je nutno vnímat jejich velikost ne z pohledu matky ale jejich postavení na
    českém trhu. Bohužel historicky odešly vždy řetězce, reprezentující kvalitu, ať
    již to byl Carrefour, Delvita nebo Julius Meinl. To znamená, že dochází k další
    a další devastaci kvality na českém trhu ve prospěch nízké ceny.
  • Sítě se historicky vytvářely v jiných zemích přirozeným
    způsobem a vždy mají poměrně vysoký podíl domácích řetězců a tím i možnosti
    uplatnění domácí produkce. I když ani ve starých členských zemích není situace
    jednoduchá, má k poměrům na českém trhu hodně daleko. Dnes jsou nutná dvě
    souběžná opatření – tvrdá, nekompromisní restrikce státní správy, nejen z
    pohledu šizení zákazníků a dodavatelů ale i z pohledu daňových a na druhé
    straně intenzivní budování alternativních kanálů prodeje, nastavujících zrcadlo
    nabídkové „bídě“ řetězců, zejména český nezávislý obchod, specializované
    obchody, posílení regionálních produktů v síti i na tržnicích.

Petr Křiklan, Retailer Services Director Central Europe,
Nielsen

  • O odchodu velkého řetězce z českého trhu se již delší
    dobu mluvilo. Obchody Albert budou mít možnost dále efektivně rozvíjet
    optimalizaci dodavatelsko-odběratelského řetězce toku zboží, takže pro
    dodavatele dojde k určitému zjednodušení a možné vyšší efektivitě toku zboží
    z výroby přímo ke spotřebiteli. Výrobky prodávané v prodejnách Albert se
    zaměřují na uspokojení změn preferencí zákazníků, kteří začali šetřit a
    omezovat velké nákupy. Vzhledem k velké konkurenci obchodních řetězců na českém
    trhu došlo k takové cenové spirále, že Česká republika patří v Evropě ke
    špičce zemí s nejvyšším podílem prodejů v akcích. Odchodem Sparu dojde dojde ke
    snížení participujících obchodníků v cenové spirále, čímž by mohlo dojít
    k jejímu zpomalení, a pokud k zastavení, bude to jen dobře. Z krátkodobého
    hlediska lze však očekávat zvýšení aktivity ostatních obchodníků, kteří se
    budou snažit získat zákazníky Sparu, nebo si udržet své zákazníky, kteří by
    mohli do budoucna preferovat obchody Albert.
  • Pokud bychom vycházeli z preferencí zákazníků, velký
    dopad by měl odchod Kaufl andu nebo Tesca. Kdybychom vzali v úvahu věrnost
    zákazníků a odlišnost obchodních konceptů jednotlivých řetězců, které se
    zaměřují na zákazníky očekávající kvalitní sortiment, výraznou změnu by přinesl
    odchod Globusu nebo přímo Aholdu.
  • Nedomnívám se, že u některého z dalších velkých hráčů
    dojde k odchodu z české maloobchodní scény v nebližších letech. Na poli
    menších či specializovaných obchodů však ke změnám docházet bude, jelikož
    dynamičnost českého trhu v tomto odvětví je přirozená.
  • Co se týče hráčů v oblasti hypermarketů, není dle mého
    názoru pravděpodobné, že by na českou scénu v nejbližší době vstoupil další
    hráč s plány výstavby nových obchodů, protože tu místa na velké hypermarkety už
    opravdu moc není. Příchod nového hráče bych spíše viděl reálnější v oblasti
    supermarketů, diskontů nebo specializovaných obchodů. Věrnost k oblíbenému
    obchodu a značkám.
  • Věrnostní systémy či aktivity jsou často využívány jako
    jedna z mnoha promočních aktivit. Český maloobchod zažívá oživení na tradičním
    a specializovaném trhu, kde se modernizují malé prodejny a využívají měnící se
    spotřební chování zákazníků směřující k menším nákupům s vyšší frekvencí v
    blízkosti jejich bydliště či cestě ze zaměstnání do místa bydliště. Českému
    trhu zatím chybí vyšší penetrace nákupů rychloobrátkového zboží po internetu.

 

Hlavní partner

Partneři

Mediální partneři

Podpořte prosím

 
Bankovní účet
2 801 779 543/2010