Krok za krokem českým obchodem

Liberecký kraj patří rozlohou i počtem obyvatel mezi nejmenší české regiony. Leží zde pouze čtyři okresy a tři města s více než 20 tis. obyvateli. Jednoznačně dominantním maloobchodním prostorem je aglomerace Liberec-Jablonec nad Nisou uprostřed kraje.

Z hlediska jednotlivých maloobchodních formátů je nabídka poměrně rovnoměrně rozdělena mezi hypermarkety, supermarkety a diskontní prodejny. Nejvíce prodejen mají v kraji diskontní prodejny (32), následují supermarkety (24). Hypermarkety dominují především v Liberci a dalších větších městech (Česká Lípa).

                              

Hypermarkety v Libereckém kraji nemají takovou sílu jako v jiných regionech, zaujímají 50 % prodejní plochy řetězců, zatímco v ČR jako celku 56 %.
Naopak vyšší podíl na celkové prodejní ploše řetězců oproti českému průměru získávají diskontní prodejny (o 5 %). Také supermarkety v Libereckém regionu z hlediska podílu na celkové prodejní ploše řetězců mírně posilují vůči českému průměru.
Nejvyšší absolutní rozsah prodejních ploch řetězených potravinářských prodejen lze v rámci Libereckého regionu s náskokem evidovat v Libereckém okrese (47 tis. m2 prodejních ploch). Rozsah prodejních ploch řetězců v tomto okrese je o více než polovinu vyšší, než ve druhém okrese, kterým je Česká Lípa (22 tis. m2 prodejních ploch potravinářských řetězců). Zdaleka nejnižší rozsah prodejních ploch řetězců je evidován v okrese Semily (pouhých 8000 m2, tedy ekvivalent jednoho většího hypermarketu).
Hypermarkety mají z hlediska podílu prodejních ploch na celkové ploše řetězců absolutně dominantní pozici v okrese Liberec, kde zaujímají přes 60 % veškeré plochy řetězců, nadpoloviční podíl mají hypermarkety také v okrese Česká Lípa. V okresech Jablonec nad Nisou a především v okrese Semily dominují prodejní plochy diskontních prodejen.

Nejslabší maloobchodní síť má okres Semily

Okres Liberec je v rámci kraje jednoznačně nejsilnějším okresem z hlediska rozsahu maloobchodní sítě a to jak z hlediska absolutního rozsahu, tak z hlediska přepočtu na obyvatele. Rozsah prodejních ploch potravinářských řetězců na 1000 obyvatel v okrese Liberec činí 277 m2 a liberecký okres je tak mezi 10 nejvíce saturovanými okresy v ČR.
Všechny ostatní okresy Libereckého regionu jsou v tomto ohledu pod celostátním a krajským průměrem. Nejslabší maloobchodní síť má okres Semily s velmi slabým okresním centrem (Semily nemají ani 10 tis. obyvatel). Na území tohoto okresu nefiguruje např. ani jeden hypermarket.
Diskontní řetězec Penny Market má z hlediska počtu prodejen v Libereckém kraji nejsilnější pozici (17 prodejen), následuje další diskontní řetězec Lidl a družstevní řetězec malých samoobsluh COOP Tuty (oba 11 prodejen).
Mezi supermarkety v kraji dominují řetězce Billa (9 prodejen) a Tesco supermarket (8 prodejen), nejsilnějšími hypermarketovými řetězci z hlediska počtu prodejen jsou na Liberecku Kaufand (4) a Interspar (3 prodejny).
Nejvíce prodejních ploch je v prodejnách hypermarketových řetězců Kaufland a Interspar (v obou případech přes 12 tis. m2).

                   

 

Nejoblíbenější jsou diskonty

Nejoblíbenějším nákupním formátem potravin v Libereckém regionu jsou dis-kontní prodejny. Jako své hlavní nákup místo potravin je označuje 45 % respondentů, celostátní průměr tak v tomto kraji překračují o celých 20 %.
Pouze 22 % zákazníků považuje při nákupu potravin za své hlavní nákupní místo potravin hypermarket. Hypermarkety tak mezi zákazníky na Liberecku nemají příliš silnou pozici, tento výsledek je pro tento nákupní formát druhým nejhorším mezi 14 českými regiony.
Ostatní formáty (supermarkety, malé samoobsluhy, C&C) mají v Libereckém regionu mezi tamějšími zákazníky srovnatelnou pozici jako ve zbytku České republiky.

František Diviš, INCOMA GfK

 

Obchod a cestovní ruch v Libereckém kraji

Liberecký kraj je rozlohou nejmenším krajem ČR. V hustotě obyvatel je ale nad celorepublikovým průměrem (140 oproti 133 obyvatelům na km2 celé ČR) s extrémem nejmenšího okresu Jablonec nad Nisou, který má hustotu obyvatelstva dokonce 224 obyvatel, což ho řadí do první desítky okresů ČR.
Jestliže historicky na území Libereckého kraje sehrávaly velkou ekonomickou úlohu tradiční průmysly, jako byl textilní, sklářský či bižuterní, s mimořádnou exportní schopností, je poslední desetiletí ve znamení ukončování nebo velkého omezování výroby odvětví, která ještě na počátku privatizace byla řazena do „rodinného stříbra“. K nim se ovšem přiřadila i řada firem vzniklých v předlistopadovém období z oblastí strojírenské výroby (např. Liaz) a dalších odvětví spotřebního průmyslu. Propad těchto odvětví nenahradil ani vznik desítek firem se zaměřením na automobilový průmysl, oblast informačních technologií a logistiky. Jestliže v tvorbě HDP na 1 obyvatele ještě v roce 2000 byl Liberecký kraj na 7. místě v ČR, dnes je už na místě předposledním, tedy na 13. příčce. Pokud jde o tempo růstu HDP mezi lety 2000-2009 kraj s 26 % růstem (růst celé ČR 45 %) stanul dokonce na posledním místě mezi všemi kraji ČR.
Dobrá výchozí ekonomická pozice kraje devadesátých let, podprůměrná míra nezaměstnanosti a průměrné výše platů na celorepublikové úrovni byly ale dobrým důvodem k dynamickému rozvoji maloobchodní sítě. Expanze nadnárodních řetězců především v potravinářském maloobchodu vedla k tomu, že jak v samotném krajském městě, tak i v dalších okresních městech a obcích vznikla hustá síť prodejen od velkých obchodních center (Nisa, Forum, Sever v Liberci), hypermarketů a supermarketů, kterou ještě doplňovala i síť malých samoobsluh až k pultovému prodeji malých obchodních jednotek. Stejně dynamicky vyrostla i síť nadnárodních specializovaných obchodů. Ruku v ruce s tímto rozvojem ale docházelo i k mizení menších potravinových i specializovaných obchodů z center měst. Teprve v poslední době se do těchto míst znovu vrací menší obchůdky typu večerky, řeznictví, pekařství, ovoce a zeleniny a základních potravin a nápojů, ale i textilního zboží a restaurací.
Často jsou majiteli těchto „kamenných“ obchodů i pracovití asijští obchodníci, ne vždy však využívající povinných, zákonných standardů. Obecné krizové dopady, prudký nárůst cen potravin a v poslední době i slábnoucí koruna pozastavila dynamiku celkového rozvoje obchodních sítí. Výstavba nových hypermarketů a supermarketů je spíše výjimkou (např. brzké otevření druhého Kauflandu v Jablonci nad Nisou) a trend rozvoje nadnárodních řetězců směřuje spíše k otevírání menších formátů v centrech s menším počtem obyvatel.

Ing. Jan Bernard, Regionální kancelář SOCR ČR

 

Zdroj: Retail Info plus, 12/2011

Hlavní partner

Partneři

Mediální partneři

Podpořte prosím

 
Bankovní účet
2 801 779 543/2010