Růst rychloobrátkového zboží v Evropě se koncem minulého roku zpomalil

326 zobrazení

Evropané zaplatili loni za potraviny a drogistické zboží o 3,1 % více než v roce 2017. Nárůst tržeb je ve velké míře tažen především zvýšením cenové hladiny o 2,6 %, protože objemově se růst přetavil jen do mírného meziročního růstu o půl procenta. Vyplývá to z nejnovějšího reportu kontinuální studie Nielsen Growth Reporter, která porovnává dynamiku evropského maloobchodního trhu FMCG.

Zpomalování ekonomik ve větších evropských zemích naznačuje více indikátorů, a to především v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy se spotřeba na celoevropské úrovni ocitla v negativních číslech. Prodaný objem rychloobrátkového zboží totiž poklesl v porovnání se stejným obdobím posledních tří měsíců roku 2017 o 0,5 %, což je nejvýraznější pokles od začátku roku 2017.

Celkové výdaje v Evropě byly ovlivněny zpomalením velkých ekonomik, jakými jsou Německo a Itálie, spolu s nižší spotřebou ve Spojeném království,“ vysvětluje evropský kontext dynamiky maloobchodního trhu s rychloobrátkového zboží Karel Týra, generální ředitel společnosti Nielsen CZ & SK.

I když jsme ve třetím čtvrtletí minulého roku zaznamenaly v evropském růstu pozitivní trend, koncem roku se tento růst zpomalil. Podle údajů z evropských zemí se růst v diskontních prodejnách západní Evropy zpomalil na +2 % a je na stejné úrovni jako růst supermarketů nebo hypermarketů. Prodej FMCG je ovlivněn mírnějšími promočními prodeji v diskontech a také zpomalením prodeje z „convenience“ prodejen, které jsou považovány za hlavní tahouny růstu rychloobrátkového zbož,“ uzavírá Karel Týra pohled na vývoj v Evropě.

Významný růst tržeb v evropském kontextu zaznamenali v roce 2018 oproti předchozímu roku Maďarsko (+7,2 %), Polsko (+ 4,8 %), Finsko (+3,7 %) a Švédsko (+3,0 %), na opačné straně škály je Švýcarsko s nejnižším nominálním růstem (+0,6 %). Mezi top pět západoevropských trhů patří Španělsko s nejvyšším nominálním růstem +2,9 %, následuje Spojené království (+2,1 %) a Itálie (+1,7 %), naopak Francie zaznamenala nejmenší nárůst (+1,5 %). Ve všech významných ekonomikách Evropy byl v roce 2018 hlavním tahounem růst cenové hladiny a ani jedna z těchto zemí nezaznamenala růst spotřeby nad 1 %, v Německu a Francii spotřeba oproti roku 2017 dokonce mírně poklesla (-0,2 %). Nejvýraznější nárůst spotřeby zaznamenaly v průběhu minulého roku sousední Maďarsko (+2,9 %) a Polsko (+2,6 %), kde spotřeba rostla navzdory výraznému posunu cenové hladiny nahoru – v případě Maďarska šlo dokonce o nejrychlejší růst cenové hladiny o 4,3 % v rámci porovnávaných evropských trhů.

Meziročním růst tržeb za potraviny a drogistické zboží v České republice o 1,7 % je způsoben výlučně navýšením cenové hladiny, zatímco objem prodaného zboží poklesl. Znamená to, že čeští spotřebitelé nakoupili až o 1,6 % méně než v roce 2017, ovšem za produkty zaplatili o 3,3 % více. Spolu se sousedním Slovenskem zaznamenalo Česko nejvýraznější pokles spotřeby z evropských zemí,“ upřesňuje pozadí vývoje na českém maloobchodním trhu Karel Týra.

Zdroj: Nielsen

Foto: pixabay.com