Lidé se chtějí v retailu bavit

Technologie se rozvíjejí značnou rychlostí a digitální obzvláště. Reakce spotřebitelů na rychlý vývoj je docela svižná. Ne tak na straně obchodníků, kterým jsou do cesty kladeny překážky v podobě ekonomické krize, konkurence která svádí k cenové válce případně zlého šéfa na centrále, který nemá pochopení pro jejich inovativní přístup. I přes všechny vyjmenované potíže jsou na světě projekty, nad kterými lze obdivně žasnout a bavit se při jejich sledování či dokonce využívat jejich účelu.

Na několika posledních konferencích (v USA i Evropě) na téma digitální média se především řeší budoucnost digitálních médií. O tom, jak to vypadá s celkovým trendem na trhu digitálních médií, přinesla pěkné pojednání studie společnosti Pricewaterhouse Coopers Global Entertainment & Media Outlook 2011–2015. Dozvíme se z ní, že obrat v digitálních médiích poroste z 270 miliard dolarů v roce 2010 na 408 miliard dolarů v roce 2015.

Z toho vyplývá, že jsouli na jedné straně lidé ochotní platit za kvalitní digitální obsah, na druhé straně musí být někdo, kdo ten kvalitní obsah připraví a v dobře nastaveném obchodním modelu prodá. Potud prognostika. Osobně za sebe můžu říci, že sdílím tento optimismus pro celkový růst digitálního trhu i s vědomím napjaté situace v Eurozóně. Samozřejmě lze očekávat, že každý ze segmentů digitálních médií si povede rozdílně. Pojďme se podívat na to, jaké trendy hýbou segmentem Digital Out of Home.
Stejně jako já i prezident OVAB EUROPE, Dirk Hülsermann, si myslí, že mluvit o OOH, DOOH, Instore TV, Digital Signage, Digital Media je matoucí a celé odvětví potřebuje udělat pořádek v pojmech a zavést kategorie. To bude mít pozitivní dopad na schopnost dosáhnout na peníze plynoucí zatím především do tradičních venkovních billboardů (byť těch digitálních přibývá jak hub po dešti). Takže určitě jedním z hlavních tendrů pro rok 2012 bude snaha o kategorizaci a sjednocení pojmů.

Technologie, sociální sítě…

Zcela jednoznačně tempo změn v DOOH udává vývoj nových technologií a komunikačních platforem. DOOH už určitě není jen o menších nebo větších obrazovkách, ale o propojování a synergii jednotlivých technologických a komunikačních platforem. Středobodem všeho je samozřejmě spotřebitel. Ten našel v technologiích zálibu a tak obchodníkům nezbývá než ho následovat a využívat technologií pro komunikaci s ním. Zářným příkladem takového propojení je projekt, který je součástí vlajkového obchodu módní značky New Look v Dublinu. Zákaznice mají možnost nechat se nafotit jako modelky a zveřejnit tyto fotky jak na velké videostěně v obchodě tak přes své účty i na sociálních sítích, případě poslat do telefonu kamarádkám.

Jak to (ne)funguje u nás

Trh Digital Out of Home představuje 27 zemí, 23 jazyků a 11 měn. To samo o sobě znamená, že, i přes globalizaci, je třeba počítat s lokálními specifiky. Pokud jde o využívání digitálních technologií na našem trhu, je patrné, že krok s nejlepšími nedržíme. Příčin je určitě více a já vidím jako hlavní příčiny finanční náročnost na investice do digitálních technologií a pak také závislost lokálních manažerů z dceřiných společností na svých nadřízených na centrálách. Velmi často je kamenem úrazu také fakt, že v začátku projektu je motivace využít technologie, ale chybí jasná představa o cíli projektu. Pak to technologie nezachrání, byť ta nejmodernější.

Co lze vysledovat jako současný trend na českém trhu je nárůst počtu venkovních digitálních obrazovek, tady se něco děje. Celkem asi není co říci k obsahu digitálních sítí vybudovaných za účelem prodeje reklamního času. Tam je obsah více nebo méně daný a příliš prostoru k tvořivosti nedává. Oceňuji snahu společnosti Screenet, která kromě samotných reklamních spotů přidává do obsahu také informace o počasí a krátké zprávy.

Ale co se týká retailových projektů v místě prodeje, tak tady vidím značné rezervy. LCD obrazovky tu sice jsou a nějak fungují, ale nad obsahem se vznášejí otazníky. Zde alespoň zmíním projekt agentury Wellen – interaktivní výloha pro společnost Vodafone, který se umístil na stupních vítězů v POPAI CE Awards. Dalším projektem, který jsem zahlédl, je interaktivní výloha Raiffeisenbank na Václavském náměstí.

Ta se dle mého příliš nepovedla, neb mě ani nijak nezaujala, abych si ji zkusil a už při přečtení prvních slov návodu „postavte se na značku a mávejte tak dlouho rukou, až se objeví kurzor“ jsem se otráveně otočil pryč. Během tří hodin, kdy jsem u ní stál, o ni nikdo z procházejících nezavadil ani pohledem. Naštěstí mohu konstatovat, že se blýská na lepší časy a pracuje se na projektech, které budou určitě příkladem odvážného přístupu zadavatele a profesionálního přístupu agentury. Doufám, že realizaci nezhatí nějaká událost v podobě „vyšší moci“.

Pro ilustraci jsem vybral několik příkladů ze zahraničí, které nejsou ani tak impozantní svým rozsahem na množství instalovaných míst, ale především zajímavé nápadem, využitím technologií a završené kvalitním obsahem.

Inspirace ze zahraničních exekucí

Retail Store

Nachází se v Singapore a je jednoznačně nejlepší realizací interaktivní digitální technologie v maloobchodním prostředí a k dispozici kdekoli na světě. Myšlenkou projektu je, aby bylo možné poskytnout a pokrýt stále se měnící komunikační a informační potřeby zákazníků. Hlavní dominantou je obří 32 metrový oboustranný digitální displej, který vytváří pro zákazníky neuvěřitelný zážitek. Využívá 20 projektorů v synchronizaci a je schopen zobrazit 4 samostatné obrazy nebo sloužit k zobrazení jednoho obrazu a to oboustranně v 360°. Dotykové displeje vložené v exteriéru zdí umožňují obchodu, aby byl otevřen 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Účelem je být spotřebiteli maximálně nadosah! Je zde 5 multimediálních zón umožňujících zákazníkovi plně využít interaktivní technologie a to jak uvnitř obchodu, tak i zvenku, v kteroukoli dobu. Součástí obchodu je také Teach Centrum. Je to konferenční místnost s 5 obrazovkami za účelem poskytnutí zákazníkovi maximální prožitek. Jedná se o inovativní přístup, který umožňuje lepší zapojení v jednáních. Každý, kdo sedí u stolu, je snadněji vidět a všichni účastníci mohou sledovat prezentace ze všech úhlů. Další funkcí obchodu je video stěna a šest 42palcových interaktivních desek, které umožňují zákazníkovi poslech hudby, hraní her, sledování SingTel’s Pay-TV service a vyzkoušení si nejnovějších mobilních telefonů a příslušenství v obchodě.

New Look Dublin

Další zajímavý projekt. Ve svém největším obchodě si módní značka New Look realizovala interaktivní foto ateliér. Hlavním záměrem celého projektu je poskytnout zábavu a přes WOM marketing a sociální sítě zvýšit návštěvnost svého obchodu.
Nad hlavním schodištěm je instalována obrovská videostěna, což už samo o sobě přináší wow efekt. Kromě obsahu podporujícího image značky se na stěně zobrazuje obsah z fotoateliéru, který si na ni sami účastníci pošlou přes své účty na sociálních sítích. Zapojena je i interakce přes chytré telefony.

 

 

Interaktivní zrcadlo

V obchodě módní značky Prada je nainstalováno interaktivní zrcadlo jako možnost „předvýběru“ než se zájemkyně o nákup odebere do zkušební kabinky. Zákaznice má možnost si vyzkoušet vše z kolekce nejprve virtuálně. Poté, co zvolí konkrétní kousky oblečení, které jí vyhovují z hlediska střihu a barvy, může se přesunout do kabinky na fyzické zkoušení. Zrcadlo ji dokonce umí při zkoušení konkrétního oblečení nabídnout doplňky vhodné k právě zkoušenému kusu. Zrcadlo reaguje na pohyb a zákaznice si může sama z menu vybírat a měnit jednotlivé kusy oblečení.

 

 

Instalace na výlohu

 Určitě zajímavou plochou pro realizaci komunikace obchodníka se zákazníkem je výloha. Osvědčenými možnostmi jsou především prohlížení online katalogu produktů daného obchodu nebo značky, možnost zahrát si hru nebo využít interakce s mobilním telefonem pomocí QR kódů. Výhodou této plochy je, že je přístupná i mimo otvírací hodiny samotného obchodu, ale zase sebou nese technické a technologické obtíže.

 

 

 

Hlavní partner

Partneři

Mediální partneři

Podpořte prosím

 
Bankovní účet
2 801 779 543/2010