Briefing na téma kontrola řetězců

1896 zobrazení

RETAIL: Řetězcům prý nevadí zvýšená frekvence kontrol, ale na oplátku za to, že budou i nadále dodržovat správnou prodejní praxi, požadují objektivizaci zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce ČR. V diskusi o trhu čerstvých potravin v rámci konference Retail in Detail Fresh Food 2012 padaly ze strany obchodu výrazy jako „hon na čarodějnice“ nebo „mediální manipulace“. „Jedním z faktorů, jež ovlivňují zacílení kontrol, jsou spotřebitelské podněty, jejichž počet v poslední době narostl až o 100 procent,“ vysvětloval Martin Klanica ze SZPI a dodal, že zároveň narostl zájem médií, i když ne vždy byl zcela korektní. Výše uložených pokut v roce 2011 byla 27 milionůKč, z toho 7,2 milionu bylo vyměřeno obchodním řetězcům. Klanica naznačil, že se připravuje zvýšení finančních postihů.

Kontroly ano, ale…

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka schvaluje, že se SZPI více zaměřuje na problematická místa a zvyšuje množství kontrol, pochybuje ale o objektivním posouzení jejich výsledků. „Zástupci osmi řetězců podepsali společnou deklaraci, kterou se zavazují dodržovat správnou prodejní praxi, zato ale budou od ministerstva požadovat objektivizaci zjištění SPZI.“ Juračka ovšem nechápe, jak mohou obchodníci i po čtyřech měsících přetřásání kauz s přelepováním dat na potravinách v této praxi pokračovat. „Z toho pak vyplývá agresivita kontrol.“ „Není možné, aby média šířila poplašné zprávy o potravinové žumpě Evropy, protože tomu tak není. Jsme pro objektivní diskusi, ne pro mediální manipulace,“ přidal se ředitel kvality Aholdu Pavel Mikoška a vysvětlil, že kvalita výrobků souvisí s jejich cenou. „Nabízíme potraviny deseti milionům obyvatel, ne vybrané společnosti Pražského kulinářského institutu…“

Zapracujte na PR

Na vyjádření zástupců řetězců zareagoval náměstek ministra zemědělství Martin Hlaváček: „Nevěnujeme se tady samotným problémům, ale tomu, že na ně někdo upozorňuje.“ Obchodníkům doporučil, aby kontrovali pozitivní medializací. „Proč nesdělujete například takové informace, jaký je poměr českých a dovážených výrobků ve vašich řetězcích, nebo neinformujete, že ve vašich českých pobočkách dostane zákazník za stejnou cenu paštiku se stejným objemem masa jako v Německu?“ Hlaváček je přesvědčen, že média i spotřebitelé takové informace uvítají, navíc ale v Česku postrádá silnou spotřebitelskou organizaci, která by v řadě případů mohla vynucovat dodržování pravidel.

Výzkum: V poslední době se v médiích objevilo několik zpráv o špatné kvalitě potravin v obchodech. Zeptali jsme se tedy našich respondentů, jaký dopad mají podobné informace na výběr potravin. Z výsledků vyplynulo, že většina z nás podobné zprávy na lehkou váhu nebere. Více než 4/5 oslovených jsou těmito informacemi při nákupu nějak ovlivněny, a to bez ohledu na pohlaví, věk nebo vzdělání respondenta. Nejčastěji lidé pečlivěji zjišťují složení (50 %, statisticky významně více vysokoškoláci), případně se snaží vyhýbat konkrétním výrobkům (47 %), o kterých se v médiích mluvilo. 30 % oslovených si raději vůbec nekupuje potraviny dovezené z určité země. Naproti tomu 16 % respondentů deklaruje, že je takové zprávy nijak neovlivňují. Tito lidé nejčastěji sdílejí názor, že stejně nemají na výběr, protože všechny běžné potraviny jsou stejné (7 %). Případně si myslí, že média přehánějí (4 %). Na kvalitnější potraviny podle deklarací nemají peníze 4 % dotázaných, informace v médiích tedy jejich nákupní chování nemohou ovlivnit.

Lenka Beranová, STEM/MARK