Vysočině dominují diskonty a malé prodejny

Z hlediska počtu jednoznačně dominují diskontní prodejny, kterých je v kraji celkem 37 (téměř 40 % všech prodejen řetězců). Poměrně málo je na Vysočině hypermarketů (pouze 13), což je způsobeno především specifickou urbanistickou strukturou regionu – v kraji nejsou až na výjimky velká města. Největší město, krajská metropole Jihlava má pouze 50 tisíc obyvatel. Přesto hypermarkety na Vysočině dominují z hlediska rozsahu prodejních ploch, tento formát v rámci kraje disponuje 44 tis. m2 prodejních ploch. Zhruba o polovinu méně prodejních ploch mají diskontní prodejny.

Kraj se silným nezávislým trhem

Vysočina je charakteristická poměrně silným nezávislým trhem, především menších prodejen (pod 400 m2 prodejní plochy) v rámci městeček a malých obcí (cca pod 5000 obyvatel). V segmentu malých samoobsluh do 400 m2 prodejní plochy je zde však poměrně málo řetězených prodejen. Ty jsou zastoupeny především družstevními řetězci. Segment hypermarketů zabírá 48 % prodejních ploch všech potravinářských řetězců v Kraji Vysočina. Přestože jde téměř o polovinu ploch, zaostávají hypermarkety v tomto směru stále o 6 % za celostátním průměrem. Všechny tři ostatní sledované formáty potravinářských řetězců v Kraji Vysočina mají na celkových prodejních plochách vyšší podíl, než v ČR jako celku.
Okresem s jednoznačně nejvyšším rozsahem prodejních ploch řetězců je v rámci Kraje Vysočina metropolitní okres Jihlava. S více než 28 tis. m2 prodejních ploch řetězců jde o 30 % z celkového rozsahu v celém kraji. Naopak nejslabším okresem je v tomto směru okres Pelhřimov s malým počtem měst a menším počtem obyvatel. V tomto kraji je umístěno pouze 13 tis. m2 prodejních ploch řetězců. Hypermarkety dominují především v okresu Jihlava, kde zaujímají cca 60 % prodejních ploch řetězců, nadpoloviční prodejní plochu mají hypermarkety také v okresu Třebíč. Diskontní prodejny jsou z hlediska jejich podílu na prodejní ploše nejsilnější v okrese Pelhřimov, silné jsou také na Žďársku či Havlíčkobrodsku. Supermarkety mají silné podíly na prodejní ploše v okresu Žďár nad Sázavou a Třebíč, řetězené malé samoobsluhy v okrese Havlíčkův Brod.

Nad průměrem prodejní plochy je pouze Jihlava

Pokud přepočteme v okresech Kraje Vysočina prodejní plochy potravinářských řetězců na 1000 obyvatel, pak jediným nadprůměrným okresem je v rámci České republiky okres Jihlava s 250 m2 na 1000 obyvatel. Tato skutečnost dokazuje dominantnost Jihlavy v rámci maloobchodní sítě celého kraje. Ostatní okresy kraje za republikovým průměrem zaostávají. Okresy Pelhřimov a Havlíčkův Brod jsou ale výše, než průměr Kraje Vysočina, zatímco okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou jsou v tomto směru pod celostátním i krajským průměrem.

Nejvíce prodejen má Penny Market

Diskontní řetězec Penny Market je s 23 prodejnami s předstihem nejčastěji přítomným potravinářským řetězcem na Vysočině. Následuje družstevní řetězec malých samoobsluh COOP Tuty s 15 prodejnami a dva supermarketové řetězce Albert a Billa s 12, respektive 10 prodejnami. Mezi hypermarkety je v kraji nejčastěji zastoupený řetězec Kaufland s pěti prodejnami a řetězec Albert Hypermarket se čtyřmi prodejnami. Kaufland je v rámci Kraje Vysočina řetězcem s největším celkovým rozsahem prodejních ploch (16,5 tis. m2), následuje diskontní řetězec Penny Market s 14,1 tis. m2 prodejní plochy a Albert Hypermarket s 10,9 tis. m2 prodejní plochy. Nejčastějším hlavním místem nákupu potravin jsou pro obyvatele Kraje Vysočina hypermarkety, preferuje je zde 34 % zákazníků. Přesto, že hypermarkety na Vysočině zaujímají první místo, z celostátního hlediska jde o poměrně slabý výsledek, neboť v České republice jako celku hypermarkety jako hlavní místo nákupu potravin dominují s 44 %, tedy s preferencemi o 10 % vyššími, než v Kraji Vysočina. Necelá třetina (27%) obyvatel Kraje Vysočina preferuje při nákupech potravin supermarkety, preference supermarketů jsou tedy v tomto kraji vysoko nad celostátním průměrem (o 9 %). U ostatních formátů potravinářských prodejen (diskonty, malé samoobsluhy) jsou preference v oblasti Vysočiny zhruba na úrovni českého průměru (21, respektive 18 %).