Nákupní zvyklosti českých spotřebitelů podle KPMG

Poradenská společnost KPMG provedla výzkum, ve kterém sledovala nákupní zvyklosti spotřebitelů.

Z výsledků výzkumu, který proběhl u tisíce respondentů proporcionálně ve všech krajích ČR a který zveřejnil zpravodajský server iDnes.cz, vyplývají následující spotřebitelské zvyklosti:

• Nezaměstnaní kontrolují cenu, studenti kvalitu a matky složení výrobků

Podle závěrů výzkumu je pro 44% Čechů hlavním kritériem při nákupu potravin kvalita, pro 30% cena a pro 18% jejich složení.

Význam cenového kritéria přitom v posledních letech klesá, u složení naopak roste. Ještě zajímavější výsledky však průzkum přináší ohledně preferencí jednotlivých sociálních skupin. Asi nepřekvapí, že cena je nejdůležitějším kritériem pro lidi bez práce. Matky na mateřské se naopak v největší míře zajímají o to, co výrobek obsahuje.

Překvapivé však byly odpovědi respondentů z řad studentů. Právě ti totiž v největší míře preferují kvalitu.

 

• Spotřebitelé důvěřují slevám a obchodníkům odpouští

Česká obchodní inspekce pravidelně pokutuje obchodníky nabízející zboží v akci, která ve skutečnosti slevu nepřináší. Přesto přibývá lidí, kteří slevám nekriticky důvěřují. Necelých 13% zákazníků si zboží ve slevě nekontroluje, před dvěma lety to přitom dělala jen 4%. Muži jsou přitom skeptičtější než ženy, ceny přepočítává vždy 28% z nich oproti 21% žen.

Vůči prodejcům jsou zákazníci poměrně benevolentní i co se týče reklamace prošlých potravin. Zkažené nebo prošlé jídlo si někdy koupilo 60 procent lidí. Ovšem jen polovina z nich ho šla do prodejny vrátit.

 

• Nejčastěji kupují spotřebitelé zboží ve slevě, i když měli předem určené zboží ke koupi

Více než 70% spotřebitelů si před svou návštěvou prodejny sepíše nákupní seznam. Příznivci moderních technologií využívají mobilní telefony, většině zákazníků však stačí papír a tužka. Přes polovina žen a třetina mužů nakonec však nakoupí více zboží, než plánovali.

Téměř 40% z nich uvedlo, že se nechá ovlivnit slevou. Nemalá část respondentů si však také spontánně dopřeje to, na co v prodejně dostane chuť. Platí tedy známá rada, že nakupovat potraviny by spotřebitelé neměli chodit v případě, že jsou hladoví.

 

• Spotřebitelé na jídlo vydají v průměru do dvou tisíc korun

Také proto, že spotřebitelé ve velké míře využívají slevy, utrácejí za potraviny relativně málo financí. Okolo 57% respondentů ve výzkumu uvedlo, že vystačí se dvěma tisíci korun na osobu a měsíc. Pouze 9 procent lidí vydá více než tři tisíce korun.

Míra útraty se liší dle výše příjmu a také toho, zda dotyční žije ve městě nebo na vesnici.

40% obyvatel vesnic utrácí měsíčně za potraviny v průměru 1500 Kč, ale jen 23% obyvatel měst nad sto tisíc obyvatel má stejné výdaje na potraviny.

Na venkově lze předpokládat vyšší míru samozásobování třeba vejci či zeleninou, za které pak není potřeba utrácet v obchodě.

 

• Hypermarkety mají vedoucí postavení a frekvence nákupu je několikrát týdně

Nemalé procento spotřebitelů chodí pro specifické typy produktů (např. čerstvé pečivo, maso nebo ryby) do menší nebo specializované prodejny. Pro většinu lidí je však hlavním nákupním místem hypermarket, kde nakoupí většinu sortimentu.

37% respondentů také uvedlo, že chodí spíš na menší nákupy několikrát týdně. Jen o něco méně lidí preferuje jeden velký nákup týdně. I ti se však neobejdou bez cesty do prodejny v průběhu týdne pro drobné potřeby.

 

• Desetina respondentů nakupuje na internetu, tedy online

Těm, kterým se nechce chodit do prodejny vůbec, vybírají jídlo online. Takových zákazníků je desetina, ve velkých městech je to dokonce pětina. Čísla se však od loňského roku příliš nezměnila. Na síti totiž nakupují především obyvatelé velkých měst středního věku s vyššími příjmy, a tuto skupinu se internetovým obchodníkům podařilo oslovit. Nyní by se měli zaměřit na menší města.

 

Zdroj: iDnes.cz, KPMG

Foto: foodmanufacture.co.uk